Jste zde

Jak je to s prožíváním vaginálního orgasmu

Jak je to s prožíváním vaginálního orgasmu

Vaginální orgasmus bývá při sexu nebo masturbaci (především v médiích) považovaný za vrchol prožitků. Je to takový Rolls-Royce mezi orgasmy, tak nějak by se dala hodnotit častá snaha považovat ho za něco naprosto výjimečného, co žena při milování může prožít. Je však otázkou, co to vlastně vaginální orgasmus je a co za prožitek ženě přináší. Existuje řada sexuologických výzkumů na toto téma a nepochybuji, že výsledky, které jsou z těchto studií zřejmé, jsou pravdivé. Jen se domnívám, že pro vlastní partnerský vztah ani tak moc není podstatné to, jaké druhy orgasmu žena při milování prožila, ale za podstatnější považuji to, jak prožívá milování na fyzické a emoční úrovni a jak prožívá vzájemný vztah s partnerem.

Už termín "vaginální orgasmus" naznačuje, že orgasmu tohoto typu žena dosáhne při stimulaci vagíny, tedy vnitřní části pochvy. Principiálně se takové stimulace dá dosáhnout masturbací rukou nebo sexuální pomůckou a samozřejmě především při souloži. Milování a masturbace však nikdy není jen o stimulaci jednoho konkretního místa pohlaví. Milostná předehra i soulož je vždy o mnoha sexuálních podnětech, které se skládají, sčítají a posunují sexuální vzrušení stále výš a  výš až nakonec přeroste ve vyvrcholení. Podnětů sexuálního vzrušení je celá řada a při "obyčejném" milování nikdy nejsou vzájemně izolované, ale naopak se skládají tak dlouho, až společně vytvoří předpoklady pro to, aby žena nebo muž mohli prožít vyvrcholení, neboli orgasmus.

Přitom prožitek vaginálního orgasmu je pro mnoho žen při milování spíše mýtem než realitou. Tato oblast ženské sexuality je samozřejmě v zájmu sexuologů a především je zkoumána při sexuologických průzkumech v jednotlivých zemích ve světě. Problémem žen je i to, že vlastně přesně neví, jak by takový orgasmus měl vypadat. Když se ženě nějaký orgasmus mimořádně líbí, stejně většinou není schopna s naprostou jistotou prohlásit, proč byl jiný nebo lepší, než ty "obyčejné". Proto řada žen neví, zda ten vaginální typ někdy prožila nebo ne a jsou spokojené s tím, co prožívají a jsou rády, že jim bylo hezky.

Otázka, zda to byl ten nebo onen orgasmus, většinu žen ani netrápí...

V roce 1976 byl proveden sexuologický výzkum, jehož závěrem bylo, že přibližně jen 26% žen, (tedy 1 ze 4 žen), prožívá orgasmus při vaginálním styku pravidelně, bez jakékoli doplňkové manuální stimulace klitorisu.

Provedené sexuologické studie potvrzují že při pohlavním styku pravidelně dosahuje orgasmu jen 19% až 20% (tedy 1 z 5) žen. Pokud je stimulace uvnitř vagíny doplněna o současnou stimulací klitorisu rukou, pak se celkový počet žen, které dosáhnou orgasmu kombinovanou technikou zvyšuje až někam mezi 26% až 28%.

Ze studií však vyplývá i to, že 

  • 12% (1 z 8) žen neprožilo orgasmus nikdy
  •   3% (1 z 33) žen neprožilo vaginální styk nikdy (soulož)

Na otázku "Potřebujete další stimulaci k dosažení orgasmu? ", která byla v říjnu 2000 položena v časopisu Glamour Magazine, se jeho čtenáři vyjádřili takto:

  • 28%  - orgasmu dosahuje při souloži bez další stimulace
  • 38%  - potřebuje k dosažení orgasmu stimulaci rukou (masturbaci)
  • 21%  - potřebuje především orální sex 
  •   3%  - potřebuje k dosažení vyvrcholení vibrátor nebo jinou sexuální pomůcku
  • 10%  - potřebuje ostatní (jiné) formy stimulace (včetně jiných způsobů dráždění klitorisu)

Ženská ani mužská sexualita se nevyvíjí tak rychle, jak se mění pohled na sex. Znamená to, že prožívání orgasmu ženami i muži se nebude výrazně měnit za desítky a možná ani stovky let. Počet žen, které jsou schopny prožitku orgasmu při souloži, se dlouhodobě pohybuje mezi 26% až 28%.

Něco jiného je pohled na sexuální praktiky a na to, "co je a co není v sexu normální". Je potřeba tyto věci od sebe odlišovat. Proto není nic divného na tom, že sexuologické studie, které byly provedeny po sobě v rozmezí zhruba čtvrt století, nezaznamenaly statistický významný rozdíl v počtu žen, které vaginální orgasmus prožily bez bez jakékoli další stimulace, tedy pouze při souloži.

Sexuální pomůcky a vaginální orgasmus

Nepochybuji, že sexuální pomůcky jsou schopné dovést ženu k vyvrcholení. K tomu jsou také určené a speciálně navržené. Některé z nich jsou navíc uzpůsobené pro intenzivní stimulaci poševního vchodu, pochvy a hlavně bodu G. Mají tvar, který je stimulaci této oblasti přizpůsoben a i svými vibračními programy se zaměřuje na postupné zvyšování dráždění citlivých nervových zakončení v této oblasti pochvy. Ze sexuologických výzkumů však vyplývá, že osm žen z deseti, které používají vibrátory uvádí, že je využívají především ke stimulaci klitorisu. Pouze dvě ženy z deseti vibrátorem stimulují pochvu a bod G tak dlouho, až dosáhnou orgasmu. Přitom se však stimulaci klitorisu pomocí vibrátoru nebo prstů nijak nevyhýbají.

Očekává se, že vývoj sexuálních pomůcek, zaměřených na stimulaci uvnitř pochvy, postupem času zvýší počet žen, které vaginálního orgasmu, díky sofistikovaným pomůckám, dosáhnou. Hlavní cíl milování však není v tom, aby žena dosáhla vaginálního orgasmu. To by milování degradovalo na technickou záležitost dosažení vyvrcholení. Milování je přece o něčem jiném... nebo by mělo být o něčem jiném...

Problém používání vyspělých, technicky dokonalých sexuálních pomůcek nakonec může prohloubit partnerské sexuální problémy s dosahováním orgasmu žen při klasickém sexu, tedy souloži. Sexuální pomůcky mohou poskytovat a někdy již dnes i poskytují, mnohem dokonalejší a intenzivnější stimulaci klitorisu i vagíny, než může zajistit mužský penis... Touto problematikou se zabývá článek "Pozor na příliš časté používání vibrátoru", kde se dovíte více.

Proč ženy snadněji dosahují orgasmu stimulací klitorisu

Za největší erotogenní zónu na lidském těle je považován mozek a teprve dále jsou to pohlavní orgány mužů a žen, tedy mužské a ženské přirození. Nikdo nepochybuje o tom, že stimulací penisu muž dojde vyvrcholení a stejně tak většina žen prožije vyvrcholení při stimulaci ženského pohlaví. U žen je to trochu složitější mechanismus, protože nejcitlivější částí ženského pohlaví není pochva, ale klitoris.

Zajímavá otázka je, proč většina žen potřebuje k dosažení vyvrcholení stimulaci klitorisu, když základním "partnerem" penisu je vagína? Hodně objasní znalost anatomie těchto orgánů. U žen je nejsilnější erotogenní zónou klitoris, u mužů penis. Oba dva tyto pohlavní orgány mají společný embryonální původ a podobnou strukturu. Jsou z části tvořeny topořivými tělísky, která se při vzrušení naplní krví a zajistí i zvětšení pohlavních orgánů. Jsou velmi silně inervované, a proto i velmi citlivé na jakékoli podněty. A velmi citlivé jsou z důvodu vyvedení velkého množství nervových zakončení na jejich povrch. Právě jejich velká inervace je řadí mezi nejsilnější erotogenní zóny na ženském a mužském těle.

Množství nervových zakončení na penisu a klitorisu je podobné. Klitoris je však mnohem menší orgán, než je penis. Přitom množství nervových zakončení na povrchu klitorisu je velmi podobné počtu nervových zakončení na penisu, který je však podstatně větší. Z toho vyplývá, že ženský klitoris je stejně, možná ještě více citlivý orgán, než mužský penis. Naproti tomu pochva není tak hustě inervovaná nervovými zakončeními, jako je klitoris. Značná část z nich je vyvedena k vnitřnímu povrchu pochvy, obvykle v první třetině pochvy, na její horní stěně, blíže k poševnímu vchodu. Vagína je proto na stimulaci a na sexuální podněty podstatně méně citlivá, než je klitoris a navíc pouze v některých jejích částech. To také bude nejspíš důvod, proč ženy při masturbaci upřednostňují stimulaci klitorisu před stimulací vagíny.

Pro mnoho žen je stimulace pochvy i při masturbaci (i při souloži) problémem, protože jim nepřináší tak intenzivní prožitky, jaké jim přináší podstatně snadnější stimulace klitorisu. Proto ani mnoho žen nezkoumá, které části její vagíny jsou na stimulaci citlivější a které méně. Mnoho z nich to hodnotí například tak, že "i kdyby jim do ní zajel vlak", tak to s ní nic neudělá... To je chyba, která často ženy vede k přesvědčení, že nejsou uvnitř pochvy dostatečně vzrušivé, a tedy, že ani nemá cenu se o vyvrcholení stimulací vagíny vůbec pokoušet...

Inervace vagíny

Analýza anatomie pochvy opravdu ukazuje na to, že vagína není tak hustě inervována nervovými zakončeními na jejím vnitřním povrchu. Navíc je vagína mnohem větší, než je mužský penis a nesrovnatelně větší než klitoris. Už jsme si objasnili, že značná část nervových zakončení pochvy je vyvedena k jejímu vnitřnímu povrchu obvykle v první třetině pochvy, na její horní stěně, blíže k poševnímu vchodu.

Při vaginálním styku mužský penis přímo stimuluje stěny pochvy a jeho pohyb také stimuluje vnitřní části stydkých pysků a přímo nebo nepřímo stimuluje i ženský klitoris. Zda ke stimulaci klitorisu dochází přímo nebo nepřímo ze značné části záleží na tom, kde je klitoris vůči poševnímu vchodu uložen. Správně zvolený úhel průniku penisu do pochvy může zajistit intenzivní stimulaci stydkých pysků, které jsou s klitorisem v horní části přímo spojeny. Pro stimulaci klitorisu je rohodující správně zvolená poloha pro spojení při souloži. Bohužel většina sexuálních poloh, při kterých je dobře stimulován klitoris, zase nezajistí intenzivní stimulaci první horní třetiny pochvy s bodem G, kde je ženská pochva nejcitlivější. Optimálně zajistit podněty z obou citlivých míst ženského pohlaví je pak spíš otázkou kompromisu nebo střídání sexuálních poloh.

Inervace vagíny je u každé ženy jiná, stejně tak je jiné rozložení receptorů na povrchu její vnitřní tkáně. Množství nervových zakončení a rozložení receptorů bude dalším faktorem, který ovlivní šanci ženy na dosažení této formy prožitku vyvrcholení.

Vagína je zároveň porodní cestou

Důvodem, proč vagina není z pohledu sexuálního vzrušení dostatečně inervována, je pravděpodobné to, že mimo jiné slouží také jako porodní cesta. Při porodu musí zajistit průchod celého tělíčka novorozence a především jeho (vůči porodním cestám) extrémně velkou hlavičku. Pokud by porodní cesty a speciálně pochva, byly silně inervované, byly by také mimořádně citlivé na extrémní roztažení tkáně při porodu. To by znamenalo, že porod by mohl být pro ženu nepřiměřeně bolestivý. Pravděpodobně by větší a plošná inervace pochvy byla v období probíhajícího porodu problémem. Už při té inervaci, kterou ženy v porodních cestách mají, je porod pro ženu značně bolestivý. Příroda se proto nejspíš rozhodla pro kompromis a "ženským orgánem rozkoše" určila klitoris.

Orgánem ženského vzrušení je klitoris

Z hlediska anatomie ženského pohlaví nemá klitoris pro ženu žádný zásadní význam. Není podstatný ani pro oplodnění, ani pro těhotenství, ani neplní žádnou funkci při porodu. Klitoris má však pro ženu zásadní význam pro dosažení jejího vyvrcholení. Právě proto se mu říká "ženský orgán rozkoše". Pro jeho umístění, tvar, velikost a schopnost "erekce" při vzrušení to vypadá, že hlavní význam má především ta část klitorisu, která vystupuje zpod klitoridální kapuce, která ho částečně kryje.

V posledních letech se anatomický význam umístění a tvaru klitorisu dává do souvislosti i s inervací ženské pochvy. Je známé, že při vzrušení ženy dochází ke zřetelnému nárůstu objemu tkáně klitorisu, která obepíná poševní vchod a přechází především v její první horní třetině, blíže k poševnímu vchodu, do stěny pochvy. Klitoris se pak jeví mnohem více jako prostorový útvar, která vystupuje na povrch ženského těla jako "hrášek", krytý klitoridální kapucí. Při vzrušení ženy se klitoris zvětší, kapuce se stáhne a obnaží nejcitlivější část klitorisu, což umožní jeho další stimulaci penisem, jazykem, prsty ruky či sexuální pomůckou.

Cílená stimulace "ramen" prostorového útvaru klitorisu v místech, kde je jeho tkáň kryta tukem pod povrchem Venušina pahorku a směrem k pupku a po obou stranách směrem ke tříslům, vede k nárůstu vzrušení ženy.

Vyzkoušet si to můžete poměrně snadno sami. Postarejte se o to, aby žena byla vzrušená. Když bude viditelná část klitorisu viditelně zvětšená, nebo když například při orálním sexu zbytnění "hrášku" klitorisu budete neomylně vnímat pod špičkou jazyka, pokuste se bříškem prstu nebo prsty pomalu jemným tlakem zkoumat kde je "rameno" klitorisu, které vede od jeho špičky směrem k pupku. Lehkým (přiměřeným) tlakem nahmátnete zbytnělou část klitorisu pod kůží. Je podobná svalovému snopku, který vede směrem do Venušina pahorku. Celkem snadno ho, při dostatečném vzrušení ženy, ucítíte pod prsty. Možná Vám bude pod prsty uhýbat, odskakovat, "brnkat".. To je přesně ono. To je prostorová část klitorisu, která vede směrem k Venušinu pahorku. Postupujte opatrně, malými jemnými kroužky s mírným tlakem polštářku prstu po vnitřní části klitorisu. Možná začněte vnímat i to, že v místě cca 1 až 2 od "hrášku", směrem k Venušinu pahorku, je té tkáně trochu více a že se dělí doleva a doprava, souběžně s hranou Venušina pahorku. To jsou ona boční ramena klitorisu. Ta vedou až k poševnímu vchodu, kde ho obepínají a končí ve tkáni pochvy. Prorůstají a inervují především první horní třetinu stěny pochvy. Možná právě to je důvodem, proč je právě v této části ženská pochva tak mimořádně citlivá na stimulaci. Možná ten hledaný bod G (Grafenbergův bod) je tak mimořádně citlivý právě pro blízkou přítomnost nervových zakončení klitorisu ve stěně pochvy.

Podle čeho poznáte, že postupujete správně? Je to jednoduché. Pokud správně "vyhmátnete prostorová ramena klitorisu, bude to ženě velmi příjemné a bude ji Vaše stimulace tlakem nebo jemnými kroužky vzrušovat nebo ji bude uvolňovat. Nenechejte se odradit případnými neúspěchy v experimentování a zkoumání... Také tato technika potřebuje čas a zkušenost. Za nějakou dobu zjistíte, jaká stimulace ramen klitorisu se ženě líbí a to vás nejspíš povzbudí v dalším zkoumání... Až získáte zkušenost a určitou zručnost, bude Vám naprosto jasné, že znalost anatomie klitorisu je i mimořádně přínosná pro navození ženského vzrušení.

Mimořádně účinná je stimulace "ramen" klitorisu tlakem a přenesenou stimulací třením pomocí jemných kroužků nak kůži nad nimi, za současné přímé stimulace obnaženého klitorisu prstem nebo jazykem.

Tato technika se velmi dobře praktikuje v období milostné předehry, kdy žena jakoukoli stimulaci klitorisu a vagíny prožívá nejintenzivněji. Jedná se o jednu z technik, která je pro ženu překvapením, co všechno může při správné stimulaci prožít!!! Tato technika a další podobné jsou popsány v článcích "Techniky nepřímé stimulace klitorisu tlakem prstů", "Techniky přímé a nepřímé stimulace klitorisu" a "Stimulace klitorisu tlakem a jiné praktiky".

Jen pro úplnost. Mnoho žen velmi příjemně vnímá, když při souloži muž při zasouvání penisu tlačí jeho kořenem na klitoris. A stejně kladně reagují, když při maximálním zasunutí penisu do vagíny muž tlačí stydkou kostí na ženin Venušin pahorek. Stimulaci tlakem a pohybem tkáně dochází ke dráždění skrytých "ramen" klitorisu. A to , společně s přímou stimulací klitorisu a hlubokým zasunutím penisu do pochvy ženě navozuje mimořádně intenzivní prožitky. Vyzkoušejte si to !!!

Jedna z nejvhodnějších poloh pro takovéto spojení je poloha "Tváří v tvář" a speciálně poloha "YAB-YUM, poloha vsedě, poloha lotosového květu". Možná právě pro intenzivní stimulaci klitorisu a jeho prostorové tkáně, v kombinaci s hlubokým zasunutím penisu do pochvy a omezenou možností pohybu těl, je tak mimořádně vhodná pro prožití vaginálního orgasmu ženy. Bohužel je tato poloha také pro řadu mužů i žen mimořádně obtížná.

Šance na vaginální orgasmus a "výdrž" muže

Dalším omezujícím problémem pro dosahování vaginálního orgasmu žen je jiný průběh vzrušení u žen a u mužů.  Muž v průměru může při masturbaci dosáhnout orgasmu během tří až do pěti minut, žena potřebuje minimálně čas okolo pěti minut i delší. Za této situace muž obvykle dosáhne orgasmu dvě minuty před ženou. Při stejné intenzitě a po stejnou dobu stimulace muž prostě vyvrcholí jako první. Z toho vyplývá odpověď na otázku, proč většina žen nedosahuje orgasmu při pohlavním styku. Ženě délka stimulace pro dosažení orgasmu při souloži prostě nestačí.

Čas, doba stimulace bude nejspíš tím hlavním faktorem, proč se vaginální orgasmus nikdy nestane masovou formou vyvrcholení žen...

Optimální doba potřebná k dosažení orgasmu ženy je někde okolo 20 minut !!! Mnoho žen potřebuje i dobu delší, někdy kolem půl hodiny nebo více. Přitom se nejedná o dobu milování, ale o dobu přímé stimulace uvnitř vagíny....

Jsou ženy, které se naučí pomocí masturbační pomůcky dosahovat vyvrcholení rychleji. Jejich technika je ale přímo "vyladěná" právě na dosažení orgasmu v co nejkratším čase. Takováto technika je ale při milování s mužem nenapodobitelná. Potřebná doba masturbace, za kterou se tyto "rekordmanky" naučí dosáhnout vyvrcholení, trvá i tak více než 5 minut, což je doba obvykle hraniční k dosažení vyvrcholení muže. Naprostá většina mužů by ani tak nestíhala uspokojit ani ženy, které mají pro dosažení rychlého vyvrcholení všechny předpoklady... Navíc rychlý orgasmus není cílem milování. Nemilujeme se přece proto, abychom to měli co nejdříve za sebou!

Na jedné straně jsou tedy muži se svými běžnými 5 minutami soulože a na druhé straně je žena s potřebou dlouhé stimulace někde okolo 20 minut až půl hodiny soulože. Nejvíce se tato odlišná potřeba času pro vyvrcholení projevuje u párů, které se sexem začínají nebo u náhodných známostí.

Dlouhodobé vztahy jsou výhodou, protože partneři se lépe znají a ví, co kdo potřebuje. Umí lépe naplánovat průběh milování a hlavně volí dlouhou milostnou předehru zaměřenou na vzrušení ženy. K souloži přistupují, až ví, že by to mohlo vyjít... A když to nevyjde, nic se neděje...

Je nějaká zaručená technika pro dosažení vaginálního orgasmu?

Určitě je. Tou technikou je dlouhá milostná předehra a dlouhodobé sexuální vztahy. Jednou z cest je i metoda pomalého milování - karreza a řada taoistických a tantrických sexuálních praktik na oddalování orgasmu muže. Hlavním problémem lidí však je to, že na milování mají stále méně a méně času. A že se nemilují pravidelně, něžně a dlouho... Lidé, kteří pochopili, že právě milování jim může poskytnout řadu odpovědí na jejich otázky o životě a  smyslu života, si umí na partnerskou fyzickou lásku, tedy milování, najít a udělat čas. Získají životní zkušenosti a ty jsou i v sexu neocenitelné. Nejde tedy ani tak o techniky, jako o změnu přístupu k milování a k partnerovi i sobě.

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(O)