-A A +A

Jste zde

Milostné flirtování na pracovišti

Milostné flirtování na pracovišti

Volné pokračování článků "Sexuální chování a vztahy" a "Milenka nebo milenec".

V práci většina lidí prožije značnou část svého života. Je normální a úspěšné pracovní nasazení žádoucí, aby vztahy na pracovišti byly nejen pracovní, ale svým způsobem i přátelské. Nezřídka se však stává, že přátelské vztahy k opačnému pohlaví se časem změní v něco víc. Možná ještě v mnohem víc, než lidé prožívají s těmi nejbližšími. Takovému milostnému jiskření se říká flirtování. Prostě se může velmi snadno stát, že pracovní vztah přejde ve vztah milostný.

Pokud jste nezadaní, svobodní, nic tak hrozného se většinou nestane. Spolupracovníci toto změnu vezmou do úvahy a budou ji každý po svém nějak respektovat.

Pokud však jste zadaní, pak počítejte s tím, že vaše žhavé pohledy nebo narážky pozornosti ostatních neuniknou. Zamilovaný člověk se, aniž si to uvědomuje, chová jinak, než se choval dříve. A právě tato změna je signálem pro ostatní, aby zbystřili a zpozorněli... Co projde nezadanému, zadanému určitě neprojde jen tak. Ne, že by lidé dnes byli tak hluboce morální a že by automaticky zásadně odsuzovali takovéto chování či nevěru. Jakákoli novinka v kolektivu je však vždy určitým zpestřením a informace o tom, že někdo "uklouzl" se přece někdy může hodit...

Není tedy ani tak nepřijatelné to, že mezi spolupracovníky přeskočila pomyslná erotická jiskra, neodpouští se však může to, že jste ji včas nedokázali uhasit a že jste ji nechali přerůst do "plamenů lásky"... A to už leckdo v kolektivu nemusí ustát.

Problémem ve vztazích na pracovišti je, že v práci se zabýváme profesně tím, co je obsahem naší práce a čemu bychom měli rozumět. Často se lidé vzájemně potřebují odborně a nezřídka si i pomáhají s řešením pracovních potíží. Takováto pomoc v nouzi nebo obdiv ke znalostem toho druhého může vyústit ve vzájemnou osobní přitažlivost.

V práci často lidé řeší i své rodinné a osobní problémy, a tak se chápavá kolegyně nebo pozorný kolega snadno může změnit ve "vrbu" které se dá svěřit... Jakýkoli důvěrnější vztah, při kterém se někomu vnitřně otevíráme, se může změnit ve vztah osobní a ten, může snadno přerůst i v něco většího. Samozřejmě je k tomu potřeba i jistá fyzická náklonnost, ale právě na pracovišti nezřídka zvítězí spíše náklonnost psychická.

V práci se především pracuje... A protože se na pracovišti kromě práce neřeší každodenní rodinné problémy a spolupracovníci nejsou zavaleni každodenní rodinnou rutinou, může se vztah mezi kolegy vyvinout v romantickou představu, že kolega nebo kolegyně jsou mnohem lepší než manžel nebo manželka.

Pokud se pak názorově (nebo potřebou sexuálního vyžití) sejdou dva podobně smýšlející lidé, nevěra ani nemusí být považována za něco nemorálního... ale za přirozenou vzájemnou "výpomoc"... Takovýto vztah postavený na představě, že vlastně nejde ani tak o nevěru, ale o dočasné řešení vzájemných potřeb, není vůbec ojedinělý a může fungovat dlouho, nejspíš však jen do okamžiku, kdy se "provalí"...

Problémem nastává v okamžiku, kdy erotický vztah mezi mužem a ženou přeroste ve vztah milostný. Pak má situace jen dvě řešení. Jedním je, že vztah bude pokračovat a jednou se vše provalí a pak bude nutné řešit, co dál... Druhým řešením je, že se vztah včas, po prvotním vzplanutí, ukončí, pokud možno dříve, než se vše provalí...

Lidé v kolektivu spolupracovníků sice často vypadají, že je nic kromě práce nezajímá, ale to je jen zdání... Realita je taková, že spolupracovníci jsou mimořádně vnímaví a zvláště pak na projevy "rostoucí náklonnosti". Když se pak nějaký románek na pracovišti provalí, jen málokdo si může říct, že si opravdu ničeho nevšiml. Ona se taková změna v chování snad ani nedá utajit. Ten, kdo se zamiluje nebo začne "toužit" se totiž, i přes maximální opatrnost a obezřetnost, chová jinak. Jeden známý tuto změnu hodnotí slovy"Chová se jak zamilovaný blbec...". Tak si uvědomte, že je málo pravděpodobné, že si této změny někdo nevšimne. Stačí jeden a ten se pak, už z prosté zvědavosti, zeptá kolegy nebo kolegyně "Nezdá se ti, že ten Novák jede po Boženě ...?" A to úplně stačí k tomu, aby si vašich pohledů, narážek či náhodných pozorností začali všímat i ostatní spolupracovníci. A běda, když narazí na nějakou pikantní situaci...!

Někdy k tomu, aby kolektiv měl "jasno", úplně stačí i "nepřímé důkazy" jako je nervozita, nesoustředění, napětí či lehlé zrudnutí v přítomnosti objektu jeho zájmu. To se samozřejmě týká i nezadaných. U těch je však taková změna většinou brána s úsměvem a je pak mezi kolegy probírána jako zajímavá změna spojená s očekáváním dalšího pokračování. U zadaných to však tak snadno projít nemusí a většinou ani neprojde.

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)