-A A +A

Jste zde

Předmanželský sex

Předmanželský sex

Volné pokračování článků "Vztahy mezi lidmi", "Manželství".

Těžko by se asi hledal někdo, kdo touží po sexu a přitom ho považuje za nepříjemný... Ale to, že po něčem toužíme nebo že něco považujeme za příjemné, nemůže být (nemělo by být) základem pro naše rozhodování, v tomto případě o partnerském vztahu. Skutečnost, že nás něco potěší, nesmí být jediným motivem, kterým se při rozhodování o tak vážné životní změně budeme řídit. Proto je potřeba se zamyslet nad tím, zda souhlasit se zahájením sexuálního života dříve, než vstoupíme do manželství nebo se zavážeme k partnerskému svazku.

Sex samozřejmě není spojen výhradně s manželstvím nebo partnerstvím. Sex je jedna ze základních lidských potřeb. K tomu, aby se dva lidé sexuálně uspokojili není potřeba žádných závazků, slibů, dokonce ani žádného velkého vztahu nebo přitažlivosti. Sex je pudová záležitost a proto nepotřebuje k tomu, aby mohl proběhnut nic víc, než sexuální touhu, sexuální vzrušení (a někdy ani to nemusí být nijak moc silné...) a jistou vzájemnou vstřícnost. (Bez vzájemné vstřícnosti se jedná o znásilnění nebo zneužití). Pokud sex dvou lidí probíhá na úrovni uspokojení animální sexuální potřeby, těžko se dá mluvit o předmanželském sexu...

Manželství představuje velký závazek dvou lidí vyjádřený společným přáním sdílet spolu dobré i zlé. Sdílet spolu jak lásku duchovní, tak fyzickou. Problémem však je, pokud si lidé předmanželský sex užívají po příliš dlouhou dobu. Pak, až se stanou partnery nebo vytvoří manželský pár, mnoho z prožitků které se k sexu váží, už pro ně nebudou ničím novým, jen opakováním toho, co již dříve prožili... Manželský sex představuje nejhlubší intimitu, kterou kterou si manželé vyhrazují prožít jeden s druhým. Pokud předmanželský sex plynule a přirozeně přejde do stádia sexu partnerů nebo manželů, není možné se nad ním nijak pohoršovat nebo ho odsuzovat. Z tohoto pohledu předmanželský sex problémem nebude.

Jenže v praktickém životě to tak jednoduché a idylické většinou není. O tom, že sex dvou lidí bude jednou možné považovat za předmanželský, nesvědčí statistiky počtu sexuálních partnerů, které lidé za život mají. Mnoho z nich je samozřejmě z období života po uzavření manželství, kdy nevěra, paralelní sexuální vztahy a další formy mimomanželského sexu, tuto statistiku ženou k vyšším číslům. V dnešní době jen velmi málo lidí spojuje sex se závazkem partnerského nebo manželského života. Naopak, chtějí si ještě před vytvořením vztahu se závazky, trochu "užít" života... Nezřídka pak dochází k tomu, že jeden ze sexuálních partnerů využívá (zneužívá) toho druhého. Sex pro něho není vyjádřením nejvyšší intimity a hluboké lásky, ale představuje zážitek, vzrušení, zábavu, povyražení a dokonce někdy cestu odreagování se od starostí všedního dne... Takovýto sex zcela jistě za předmanželský považovat nejde.

Zásadním problémem je, že v dnešní době není pojem "předmanželský sex" spojovaný s představou, že se lidé milují na duchovní a fyzické úrovni a pak vstoupí do manželství nebo partnerství. Takovouto představu nejspíš mají lidé dříve narození, ale dnešní mladá generace podobnou asociaci už snad ani nemá. Prostě sex berou jako sex a moc nepřemýšlí o tom, zda jeden nebo dva či více sexuálních partnerů před tím, než jejich vztah přeroste v dlouhodobý, je problémem.

Za "předmanželský sex" pak zpětně považují sex se všemi sexuálními partnery, které měli před tím, než se "usadili"...

Otázka předmanželského sexu tak zajímá stále méně lidí. Určité zásady v této otázce mívají lidé s náboženským vyznáním. S náboženstvím se pojí jisté zásady fyzické lásky. Jenže často ani u lidí, kteří se jinak považují za věřící, tyto zásady někdy nejsou nějak zvláště brány do úvahy ... Nedá se paušalizovat. Otázka předmanželského sexu je otázkou jen těch dvou lidí, kteří se rozhodují spolu začít sexuálně žít. Je to výhradně jejich rozhodnutí. Jen by si měli být vědomi toho, co pro ně a pro další rozvoj jejich vztahu tato nejhlubší intimita představuje.

Pokud je sex chápaný jako vzájemné vyjádření lásky a úcty, není možné takovýto vztah považovat za špatný. Jen by místo sexu v jejich společném životě měli oba partneři chápat stejně. Už proto by sex měl být součástí života až dospělých lidí, ne dětí. Dospělí lidé by na fyzickou lásku už mohli být dostatečně zralí. Přitom se nejedná zásadně o zralost fyzickou, ale především emoční, citovou a duchovní. Dospívající děti samozřejmě mohou prožívat pocity zamilovanosti i lásky, ale nemusí být na fyzickou lásku ještě dostatečně připravené. Nezralí lidé nemohou vnímat všechny hluboké sexuální prožitky v rovinách hluboké lásky a citu. Pro dospívajícího chlapce nebo dívku je sex převážně zábavou a cestou pro uvolněním sexuální tenze. Chybí však pocit odpovědnost i schopnost nést případné následky svého chování. To samozřejmě platí i pro dospělé, ale u nich se dá předpokládat, že případné následky i závažná rozhodnutí budou schopni přijmout.

Sex je nádherný prožitek ať už se týká svobodného nebo zadaného člověka. Je představa, že na emočně vyšší úrovni by mohl probíhat, když se odehrává ve vztahu mezi manželem a manželkou, partnerem a partnerkou. Stejně silný zážitek to samozřejmě může být i v případě, že se jedná o nevěru... Může to být podobně příjemné a vzrušující, ale často si lidí podvědomě nechtějí připustit, že je to přitom nemorální... Přitom nevěra je tím, co až příliš často stojí za rozpadem jinak dobrých vztahů mezi partnery nebo manžely. Pocity, které pak prozrazená nevěra způsobí manželskému partnerovi nevěrníka a jejich dětem, se dají jen těžko popisovat.

Přitom takový sexuální vztah může být pro někoho předmanželský sex, pro toho druhého je to však nevěra. Přitom každá nevěra, i ta, která nebude nikdy prozrazena, změní vnímání závazků v manželství nebo partnerství.

Je tedy na předmanželském sexu něco špatného?

Pokud se lidé řeší otázku, co pro ně "předmanželský sex" představuje, měli by se zamyslet nad tím, zda existuje něco cennějšího než chvilkové povyražení pro vlastní potěchu. Měli by se zamyslet například nad tím, zda se k tomu druhému chováme jako k někomu, kdo má velkou lidskou hodnotu. Měli by zhodnotit, zda ve vztahu, kde vyžadují sex chtějí dávat nebo brát. Zamyslet se nad tím, zda touha po sexuálním sblížením má v dané chvíli vyšší prioritu, než důstojnost, úcta k tomu druhému, ale i sebeúcta a odpovědnost.

Na zamyšlení:

Syn: „Tati, zamiloval jsem se do krásné holky a chci ji pozvat na rande!“

Otec: „To je úžasné synu. Kdo to je?“
Syn: „Monika, od sousedů...“
Otec: „A jéééje, tak to není dobré synu. Musím ti něco říci, ale přísahej, že to neřekneš mámě. Monika je totiž tvoje sestra.“
Chlapec z toho není nijak nadšený...
O několik měsíců později...
Syn: „Tati, znovu jsem se zamiloval a je ještě krásnější!“
Otec: „To je super, znám ji?“
Syn: „Ano, Klárka, od sousedů.“
Otec: „A jéééje, tak to není dobré synu. Nerad ti to říkám, ale Klárka je taky tvoje sestra.“
Takhle se to stalo ještě několikrát a syn byl velmi rozzlobený, a proto šel rovnou za mámou.
Syn: „Mami, jsem velmi rozčílený na tátu! Zamiloval jsem se do šesti děvčat, ale nemůžu s nimi ani na rande, protože náš táta je prý taky jejich tátou!“
Máma obejme syna a říká: „Zlato, můžeš jít na rande, s kým jen chceš. Neposlouchej ho. Není to tvůj otec.“

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje