-A A +A

Jste zde

Prvorodičkou v pozdním věku

Prvorodičkou v pozdním věku

Tento článek je první z trilogie

Stále častěji se setkáváme s informacemi o tom, že řada žen nemůže přirozeně otěhotnět, že zdravotnická zařízení zaměřená na umělou reprodukci jsou neskutečně lukrativní investicí, že mladí lidé upřednostňují kariéru, cestování nebo sebe sama před zakládáním rodiny. Stále se o tom mluví z pohledu problémů s oplodněním nebo problémů s donošením dítěte. Podívejme se však na zakládání rodiny v pozdním věku z pohledu nastávajících rodičů a jejich dětí. Zkusme si představit, jak se bude dále rozvíjet rodina ve které její první dítě přichází na svět v době, kdy rodičům je někde okolo 40 let.

Neplatí to samozřejmě pro všechny mladé lidi, ale trend posledních let se prostě přehlédnout už nedá. Přitom nejde ani atk o to, kdy se lidé vezmou a vstoupí do manželství, nebo jak dlouho žijí v dlouhodobém partnerství, Jde o to, kdy se rozhodnou založit rodinu a kdy se jim narodí první dítě.

Změna v chování párů je naprosto zřejmá a těžko ji může někdo zpochybňovat. K tak zásadnímu posunu věku narození prvního a dalšího dítěte do období mezi 35 a 40 rokem věku matky dochází za posledních 20 let. Dříve bylo běžné, že se dívky se vdávaly po ukončení vzdělání, tedy zhruba ve věku 20 až 22 let. Chlapci většinou po ukončení vojenské základní služby. Už na svatbě se přávalo "do roka mějte kudrnáče". matematika je neúprosná a při dodržení stejného nepsaného zvyku, kdy zakládat rodinu se z matek "kudrnáčů" za 20 až 22 let stávaly babičky. Běžně měla rodina 2 děti a to se považovalo pouze za udržení 1:1 pro zachování další generace. Rodiny s dětmi měl novomanželské půjčky, za každé narozené dítě bylo porodné a odečítala se určitá částka z novomanželské půjčky. To byl samozřejmě ten materiální pohled na věc. Rodiny s více dětmi nebyly zase takovou výjimkou. Tou byli spíše jedináčci. Za posledních 20 let se však tento pohled na rodinu výrazně změnil. Mladí lidé cestují, výhody pro mladou rodinu jsou značně jiné až nesrovnatelně jiné... Vojenská základní služba není a mladí lidé studují, cestují, baví se, žijí single a dítěti se účinně brání konzumací a používáním antikoncepčních prostředků. prostě svět je dnes jiný, hodně jiný. Mnoho z toho je neoddiskutovatelná výhoda. Takovýto přístup podporují média, ale i stát. Mnoho propagačních článků i pořadů oslavuje možnost žít naplno. Nic proti tomu, ale takováto adorace volnosti, rovnosti a bratrství, v provedení single žijících mladých a stále starších lidí, má i svá rizika.

Jedním z nich je to, že se mladým nechce od rodičů. Mamínkové máji rádi komfort, která jim život u rodičů zajišťuje a není to nic, co by vadilo mladým i starším ženám žijícím u rodičů. Prostě u rodičů není špatně ani ženám ani mužům. Na sex a další prožívání výdobytků moderní doby mají prostor, čas i peníze a tak je celkem nic netlačí tento stav měnit. jenže rodiče stárnou se svými dětmi a jejich ochota žít s dětmi mnohde skřípá, jinde se naopak stává závislostí. Oboje není nijak zvlášť výhodné. Ani pro staré, ani pro mladé...

Z pohledu rodičů takovýchto dětí se samozřejmě najde velké množství argumentů, proč je dobře, že děti zůstávají doma. pokud mají svůj pokoj a dostatečně velký byt, pak se vlastně ani nic moc nemění. Děti jsou tam, kde byli i dříve. Také je to obecně levnější. Pokud přispívají na domácnost, tak se dá lépe vyjít všem. Odpadá celá řada zdvojených nákladů a i stravování vychází levněji. Samozřejmě pokud maminka navaří. Aktivita ze strany "dětí" je podstatně slabší. Tyto výhody je možné rozšířit o společné auto, sdílení moderních přístrojů pro domácnost a další a další ... To je logické. Platí to i v případě vícegeneračních domů, které se dříve hojně stavěly. A tím důvodem byl samozřejmě předpoklad, že mladí pomohou starým a staří pomohou mladý. Pochybuji však, že někdo stavěl dvougenerační dům proto, aby v něm mohl vyvařovat pro ratolesti až do 40 let.

Ani slon se nestará o mládě 25 let a jak je velký!!! A mnozí rodiče se starají o děti po mnohem delší dobu!!!

Dalším argumentem bývá - ať si našetří, jednou se mu (jí) to bude hodit! Zvláště se tento argument hodí tehdy, když ratolest tak nějak zapomíná přispívat na domácnost a zo nejen na nájem a provoz, ale často i na jídlo.

V životě není vše tak černobílé

Emancipace pro ženy neznamená jen samé výhody. Ženy mají možnost získat vzdělání a když mají štěstí, tak i práci. V práci jsou však většinou považované za rovnocenné mužům. Někdy to však není ve srovnání platů, ale spíše ve srovnání nároků na jejich práci. Mateřská dovolená není zrovna to, co by zaměstnavatel po ženě vyžadoval. Ženy pracují naplno, aby uspěly a budují si pracovní kariéru. Ta přináší nezávislost, i finanční prostředky a mnohdy i moc. A tak se snadno může stát, že ženy tak dlouho upřednostňují kariéru před mateřstvím až začnou ztrácet mateřský pud nebo touhu na zásadní změnu ve svém osobním životě. Přiznejme si však, že nemají štěstí při výběru partnera a váhají, zda s tím, co je dostupný vůbec touží založit rodinu...

Dnešním trendem je být single. Být single je IN, nezávislý, soběstačný, zcestovalý, finančně zajištěný, prostě svůj. A to znamená, že mnoho lidí se tohoto stavu snaží dosáhnout. Podmínkou je mít samostatné bydlení nebo si alespoň zajistit bydlení u rodičů na takové úrovni, aby vám do života nekecali... O tom, proč zůstávají lidé single je napsána série článku, z nichž ten hlavní je článek "Single".

Získat práci dnes není vůbec snadné. Na jedné straně ty šťastnější ženy mohou jít za kariérou a ty méně šťastné mohou běhat po úřadech a speciálně držet frontu na ÚP. Značná část mladých lidí, ze kterých mnozí věnovali velké úsilí získání odpovídajícího vzdělání, nenajdou odpovídající zaměstnání. Přitom vystudovat některé obory a školy není vůbec lehké. Pro rodiče a některé studenty to bylo dlouhodobě i finančně velmi nákladné. Navíc mnohé školy pro praktické uplatnění v zaměstnání nejsou vůbec žádným velkým přínosem. Chrlí absolventy pro které není uplatnění. Skoro se dá prohlásit že mnohdy jsou přínosem jen pro jejich zakladatele, kteří berou školné od žáků a státní příspěvek na studenta. Ale to je jiný příběh. Problémy se získáním práce znamenají, že mladí lidé ani nemají kde pracovat, nemají často příjem a z příspěvků v nezaměstnanosti toho také moc nenašetří.... Rychle se na to dá zvyknout! Někdy stačí malá brigáda, jindy odevzdat něco do sběrny, příležitostný melouch nebo malý kšeftík a přežít se dá lépe, než kdyby člověk pracoval ve třísměnném provozu u pásu. A jít s vysokoškolským vzděláním k pásu, to dnes není žádný problém. Hůře se však bude hledat něco lepšího po několika letech takovéto devastace vzdělání a také sebevědomí.

Ale vraťme se k hlavnímu tématu. Tento článek není o mamíncích a dívkách žijících u rodičů. Tento článek je o tom, co se stane, když mladí lidé založí rodinu v pozdním věku. Nezáleží na tom zda žijí u rodičů nebo jsou manželé či partneři a dlouhodobém vztahu. Záleží jen na tom, co se stane, když první dítě budou mít ve věku 35 až 40 len nebo pozěji.

Dříve se matky krátce po čtyřicítce stávaly babičkami. Dnes takových moc není. Zato výrazně přibylo prvorodiček ve věku dřívějších babiček.

Je nejvyšší čas založit rodinu

Do čtyřicítky se toho dá hodně zvládnout. Když se daří, pak se dá leccos vystudovat, najít práci, dále studovat, cestovat, koupit dům nebo byt, pořídit auto, psa a mnoho dalších pozitiv. Dá se i najít životní partner, se kterým by šlo založit rodinu. Prostě samá pozitiva. Sex nevyjímaje. Podvědomá touha být matkou je hnacím motorem pro založení rodiny.

Jakmile už se ale začne tvrdit, že je nejvyšší čas založit rodinu, může se vše změnit. Je to tlak, stres, úkol. Ženské tělo není na povel připravené k oplodnění. Především si musíme připustit, že do té doby se žena otěhotnění bránila. většinou to byla nějaká forma antikoncepce, která jí dávala pocit jistoty, že k nežádoucímu otěhotnění nedojde. nyní se tedy vysadí antikoncepce a hurá, budeme mít miminko! To, že se partneři nebo manželé rozhodnout mít dítě, ovšem neznamená, že žena okamžitě otěhotní!

Mezi chtít a moci je někdy jen obtížně překonatelná a nezřídka zcela nepřekonatelná bariera.

Není nic divného že to najednou nejde. To není jak naplánovat dovolenou, koupit letenky a letět... A čím větší je touha, tím horší je blok. Určitě je vhodné vědět, že antikoncepce má svou setrvačnost. Tomu se věnuje jiný článek, například "Ženská hormonální antikoncepce". Je potřeba dostatek času, aby se tělo ženy dostalo do normálního stavu a žena mohla otěhotnět. Nemusí to však být zas tak rychlé, ani snadné. Dokonce to může být i velmi těžké, zvláště v případech, kdy ženu postihne předčasná menopauza, předčasné ovariální selhání. V podstatě je to jednoduché. zatímco u normálního cykli se uvolňuje pouze jedno a výjimečně více vajíček, při používání hormonální antikoncepce se vajíček uvolňuje více a jen občas jedno. Když si představíme, že vaječníky jsou takovou nádobou plnou vajíček, ze které při každé ovulaci nějaké odejde. když to trvá dlouho a rychleji, prostě se stane, že zrovna, když by nám stačilo alespoň jedno, není tam už žádné...

Neplatí to u všech žen stejně. Některým tam ještě nějaká zbyla tak "mají štěstí". Spousta žen bez potíží nebo s malými potížemi otěhotní i v pozdním věku. Snáze však ty, které s hormonální antikoncepcí nepočítaly jako se součástí jídelníčku.

Definitivním koncem plodnosti ženy je menopauza. ta však může přijít nečekaně o mnoho let dříve, než bývá běžné.

Lékařská věda pokročila tak daleko, že je možné, aby žena prošla léčbou, která její šance na otěhotnění zvýší. Většinou se pak otěhotnění podaří.

Pomalu začíná být jasné, proč se lékařský byznys s umělou reprodukcí stává takovou dírou na trhu. Když není možné otěhotnět z důvodu předčasné menopauzy, tedy předčasného ukončení o¨produkce zdravých vajíček ve vaječnících, nastupuje šance na umělé oplodnění cizího, darovaného vajíčka. Pokud se navíc přidá zjištění, že ani s kvalitou spermií partnera nebo manžela to není jak zamlada a že jeho líné spermie jsou prostě už nevhodné pro oplodnění darovaného vajíčka, pak nastupuje varianta cizí vajíčko, cizí spermie. Je to sice pesimistická varianta, ale šance na dítě zde bude. Umělé oplodnění je však věda a jeho objasnění je nad rámec tohoto článku.

Když si uvědomíme jak výrazná změna v myšlení ženy musela nastat a jak složité je její touhu po dítěti v pozdním věku naplnit, musíme si připomenou jaké problémy dříve řešily mladé osmnáctileté dívky, když se chtěly milovat se svým chlapcem.

Modlí se dívka k panně Marii:
"Panno Marie, ty jsi počala bez toho, aniž by jsi zhřešila.
Dej prosím, aby jsem zhřešila, aniž bych počala." 

Těhotenství ve vyšším věku přináší řadu rizik

Bohužel ještě nemáme vyhráno. Zatím žena s asistencí celého týmu lékařů a sester, díky několika darovaným vajíčkům a darovanému spermatu, otěhotněla. Ještě zbývá 8 měsíců, aby porodila. Takovéto těhotenství je vždy podstatně více sledované a často je považované za rizikové těhotenství. Hrozbou je ovšem i vyšší riziko potratu nebo i riziko předčasného porodu. Rozhodně je vyšší než u mladých žen. Podobně je tomu i s výskytem zdravotních komplikací, jakými je těhotenská cukrovka, problémy s dýcháním, alergie, vysoký tlak, které se u mladých žen vyskytují jen občas.

Zvyšuje se i riziko vývojového postižení narozených dětí. Klasickým problémem je Downův syndrom, který se zvyšujícím se věkem těhotné ženy narůstá poměrně zásadně.

Článek byl o prvorodičkách ve vyšším věku. Dítě však ve vyšším věku může mát i žena, která děti už má a a na svět přivádí další, plánované nebo podařené. Problémy s těhotenstvím, jeho průběhem i riziky není možné zobecňovat. Vždy samozřejmě bude rozdíl, jestli se jedná o prvorodičku nebo zkušenou matku, která už dítě nebo děti má. JE ROZDÍL být matkou poprvé až ve vyšším věku nebo být znovu matkou ve vyšším věku. I těmito otázkami se bude zabývat druhý díl trilogie o mateřství ve vyšším věku.

Tento článek byl první z trilogie

 

Na zamyšlení

Víte, dokdy se ženám můžete říkat „mladá paní“?
Dokud slyší.

Literatura a zdroje:

(AK)(Z)(L)