-A A +A

Jste zde

Strach a úzkost může být příčinou vyhýbání se sexu

Strach a úzkost může být příčinou vyhýbání se sexu

Volné pokračování článků "Sexuální chování a vztahy", "Manželství nebo partnerství bez sexu".

Úzkost nebo strach ze selhání je zcela běžný a častý sexuální problém. Obavy ze ztráty erekce, nedostatečné erekce nebo nedovedení ženy k orgasmu zabrání muži v přirozenému prožívání sexuálních pocitů a vzrušení a nakonec selhání skutečně přivodí. Tyto obavy a jejich následky mohou velmi vážně narušit partnerskou sexualitu a způsobit i vážné vztahové problémy. Proto je nezbytné se jimi zabývat, nepodceňovat je a řešit je včas.

Následky strachu ze sexu nebo ze selhání při sexu

Strach a úzkost v oblasti sexuálního života mohou vést k několika poruchám sexuálního chování. Jejich pořadí neodpovídá stupni závažnosti problému. Může se vyskytnout jeden i více symptomů najednou. Nejčastější projevy jsou

  • snížení sexuální touhy po fyzickém kontaktu a sexu
  • podvědomé vyhýbání se sexu
  • podvědomé vyhýbání se jakýmkoli sexuálním intimnostem, které by mohly vést k sexu
  • snížené sebevědomí a deprese
  • zvýšená agresivita směrem k partnerovi s cílem odradit ho od intimností
  • sexuální dysfunkce

Pro všechny výše uvedené příznaky je typické, že člověku, který jimi trpí, brání v plnohodnotném sexuálním prožitku, případně jej zcela znemožní.

Podívejme se na některé příčiny

  • Muž nebo žena, kteří tyto problémy mají, se často úzkostlivě zaměřují především na partnera, jeho reakce a projevy při sexu. Jakmile něco neodpovídá přesně jejich představě o tom, jak by se měl partner chovat nebo projevovat, hned se dostaví pohybnosti a obavy že milování skončí neúspěchem, Takovýto stres se psychicky nedá zvládat příliš dlouho. Obavy postiženého partnera se mohou začít přenášet i na druhého partnera, i on znejistí a z milování se stane utrpení, které opravdu může skončit nezdarem.
  • Vzájemné přenesení obav a strachu ze sexu není až tak zřídkavý problém. Erotický prožitek nebo velké vzrušení partnerů se pak nedá moc očekávat. Naopak stres a obavy co bude dál, co bude po té, když to nevyjde, mohou vést už v průběhu milování u obou partnerů k pocitům depresí a změn nálad. Milování v takovéto atmosféře za nic nestojí a nakonec vede k dalším a hlubším problémům nejen v sexu, ale i v běžném životě.
  • Za těmito problémy, úzkostmi a obavami pak často můžeme najít i příčiny předstíraného orgasmu ženy, ale někdy i muže. Žena raději bude orgasmus předstírat, než by se o něj za každou cenu musela snažit. Muž je spokojený a žena to má za sebou. Podobně muž někdy raději imituje svůj orgasmus, než by se trápil a přiznal, že má problém s poklesem erekce. Pokud muž pak následně ženu uspokojí například orálně, má klid a nemusí nic vysvětlovat.
  • Problémem úzkosti je, že se stupňuje s termínem dalšího možného pohlavního styku. Představa, že bude opět provázen selháním vyvolá takovou úzkost, že sexuální touha je prakticky potlačena nebo silně omezena. Strach vede k odkládání sexu, vyhýbání se rozhovorům na toto téma a logicky i k omezení intimností, které by v sex mohly přirozeně přejít. Takovéto odmítání může být druhým partnerem pochopeno úplně jinak. Protože partner nezná hlavní příčinu takovéhoto chování, logicky si vytvoří svou představu o důvodech a ochladnutí vztahu. Sexuální odmítání nebo vyhýbání se sexu je pak provázeno pochybnostmi, zda partner nemá nějakou jinou známost. Především žena si často změnu chování vysvětluje tak, že pro muže již není dostatečně přitažlivá nebo že ji partner již nemiluje. Svou negativní roli mohou mít i hormonální změny v období menopauzy a žena si k problémům, které ji toto období logicky přináší přidá ještě problémy psychické. Podobně to může být i u muže. Když chybí jasné informace o příčinách, tak se vzniklá situace vyloží tak, jak ji partner vnímá a chápe. To, že se jedná o nepochopení situace nebo problémů ten druhý neví a trápí se pro něco, co mu připadá jako logické vysvětlení situace.
  • Další možnou formou problému je stav, kdy partner, který trpí obavami a strachem ze sexu a vyhýbá se mu, začne celou situaci zlehčovat a přenášet vědomě na partnera. Chce, aby problém nezůstal na jeho straně a on za něj nemusel nést odpovědnost. 
  • Ztráta erekce - erektivní dysfunkce, bývá na vrcholu problémů, protože definitivně znemožní uskutečnění pohlavního spojení. Erektivní dysfunkce je sexuální porucha, která se může rozvinout i jako následek obav a strachu ze selhání v sexu. Důvodů erektivní dysfunkce může být celá řada. Pokud je příčinou strach, jedná se o psychickou blokaci, která utlumí veškeré sexuální vzrušení a u muže způsobí ztrátu erekce. Muž se tolik bojí selhání, že tento strach selhání nakonec způsobí. Pokud není tento problém řešen, může dojít k dlouhodobému stavu, kdy muž není schopen dosáhnout dostatečné erekce a tu pak udržet v průběhu soulože dostatečně dlouho. Mnohdy tedy ani není schopen dosáhnout orgasmu. Ojedinělé případy nedostatečné erekce nebo ztráty erekce v nevhodnou dobu jsou poměrně časté. Asi každý muž někdy zažil nebo zažije tento stav. Tyto jednotlivá "selhání" však ještě nemusí být skutečnou sexuální dysfunkce v podobě, ve které je nutné ji léčit.
  • Nízká sexuální odezva partnerky může být příčinou následného selhání muže.
    Obavy z průběhu pohlavního styku však nemusí souviset jen s problémy na straně muže. Ten se však k těmto problémům může dopracovat i díky tomu, že přes veškerou snahu jeho partnerka neprojevuje předpokládané projevy vzrušení, vášně nebo přes veškerou snahu prostě orgasmus neprožije. Problém nemusí přitom být na straně muže. Některé ženy projevují při sexu málo nadšení nebo na podněty dráždění fyzicky vůbec nereagují. Této ženské formě vyjádření vnitřních sexuálních pocitů můžeme říkat pracovně například "Šípková Růženka". Muž, který očekává, že jeho snaha přinese viditelné vzrušení nakonec znervózní, začne se obávat, že něco dělá špatně a jeho strach se projeví nejdříve slabší erekcí. Té si muž samozřejmě všimne a čím více se bude o pevnější erekci snažit, tím více o ni bude přicházet.

Prvotní příčina, která spočívala v nezájmu ženy nebo malých projevech vášně, se nakonec obrátila proti muži a v konečném důsledku je to ale on, kdo selhal. Vrcholem neštěstí pak mohou být výčitky a posměšky od ženy, která začne muže podezírat z nevěry, ztráty zájmu o sex nebo jej začne ponižovat a vysmívat se mu pro jeho impotenci.

  • Nízká sexuální odezva partnerky tedy může být prvotní příčinou následného selhání muže.  Nezájem, minimální vášeň, absence projevů něhy a jen malá snaha vycházet vstříc jsou pak příčinou selhání muže, ke kterému vůbec nemuselo dojít. Může se to přihodit i muži, který jinak vůbec nemá problémy s erekcí nebo výdrží v sexu. Jenže několik takovýchto zkušeností a psychicky se dostane do problémů se sebedůvěrou, přestane si být jistý v reakcích svého těla, začne se podceňovat a nakonec se začne i nenávidět. Následek pak vypadá jako by muž byl impotentní. Přitom se jedná o psychickou impotenci vyvolanou nevhodnými reakcemi partnerky.

 

Většinou se problémy dostaví v okamžiku

  • psychického stresu (první milování, nová známost, nevěra...)
  • v důsledku přechodných zdravotních potíží (únava, alkohol, příliš mnoho jídla ....),
  • mohou souviset s nervozitou, vztahovými problémy mezi partnery, obtížnou životní situací, nedostatkem soukromí, pracovními problémy,...

Nesoustředěnost, špatná nálada a následky výše uvedených problémů pak mají vliv na psychickou schopnost vyhodnotit sexuální podnět jako dostatečně vzrušující, což má přímou souvislost a návaznost na fyzickou schopnost reagovat na vzrušení erekcí. Když k tomu připojíme obavy podložené negativní zkušeností z dřívějších selhání, erektivní dysfunkce je tady.

Příznaky a projevy vyhýbání se sexu, obav ze sexu, intimností a nakonec erektivní dysfunkce mohou vést nejen k problémům se sexuálním životem partnerů, ale především vážně narušují i běžné soužití partnerů. Vzájemná nervozita, výčitky, podezírání, ochladnutí vztahů, vyhýbání se intimnostem, to vše může postupně způsobit odcizení a další problémy, které nejenže nevyřeší původní příčinu, ale definitivně ji potvrdí. Bez snahy partnerů o nalezení řešení to není možné zvládnout. Vhodná je konzultace s odborným lékařem nebo i obvodním lékařem. Mohou společně hledat řešení nebo doporučí vyšetření u specialisty.

Mnohdy příčina není tak obtížně odstranitelná, jako odstranění následků, které její neřešení vyvolá.

 

Tantrické a taoistické hledání řešení

Tantrická a taoistická filozofie nabízí cestu pro přirozené řešení, překonání nebo vyrovnání se s obavami a strachem. Cílem tantrického milování není nezbytně dosažení orgasmu, ale cesta k němu. Podobně je to s erekcí, která u některých tantrických technik nemusí být dokonalá, případně není potřebná vůbec. Při některých technikách se oddělují role dávajícího a přijímajícího, což pomáhá dalšímu zklidnění a uvolnění partnerů. Když jsou takto odstraněny příčiny obav,  není nutné úzkostlivě sledovat své nebo partnerčiny reakce.

Pokud se odstraní příčiny obav a strachu, získají partneři větší prostor pro hledání, nalézání a prožívání příjemných pocitů a vzrušení. Partneři se naučí pracovat s jemnějšími podněty a prožijí je pak mnohem intenzivnění a hlouběji. Tantrické techniky umožňují naučit sebe i partnera jemnosti a něžnostem. Pomáhají také v odstraňování obav, studu a učí prožitku na úrovni lásky duševní, nejen fyzické. Pokud jsou prožitky dostatečně příjemné a dlouhé, pak ani absence závěrečného orgasmu nemusí být problém. Podobně je to s prožitky muže při vzrušen i bez nutnosti trvalého zachování intenzivní erekce.

Tantrické masáže lingamu a joni mohou partnerům navodit intenzivnější prožitky jako soulož. Používají se při nich stimulace pohlaví a erotogenních zón tolika různými způsoby, které ani sebedokonalejší soulož nemůže nabídnout. Důležité je, že většina z těchto technik ani nemusí být zaměřena na dosažení orgasmu. Není tedy čeho se obávat. 

V tantře je má citové spojení partnerů mnohem větší význam, než jejich fyzické spojení pohlavím.

Když partneři překonají strachy a obavy touto cestou, zjistí, že původní problémy samy odezněly a již je netrápí. Získají vzájemnou důvěru a nebudou klasickému sexu přikládat tak velký význam jako dříve.

 

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)