-A A +A

Jste zde

Vaginální mapování - příběhy z praxe

Vaginální mapování - příběhy z praxe

V mé praxi mě navštěvují ženy s nejrůznějšími potížemi v intimní oblasti. Nejčastější ale je nespokojenost v milostném životě. Cítí se mnohdy nenaplněné, prázdné, vyhaslé. Nedosahují orgasmu, sex je pro ně spíše povinností, nemasturbují, schází jim sexuální apetit. Někdy říkají, že by se bez sexu vlastně docela dobře obešly úplně. Často si o sobě myslí, že je „chyba“ v nich. Že jsou nedostatečné, nějak pokažené, špatné. Není divu, pojem „neschopnost dosažení orgasmu“ všichni dobře známe, a tato nálepka opravdu žádné ženě na sebevědomí nepřidá. 

Sebeláska a uvolnění

Při práci se ženami jsem zjistila, že prvotní příčina nespokojenosti s milostným životem pramení často ze vztahu k sobě samé. V tom, jak vnímá žena sebe samu, je si vědoma své vnitřní hodnoty, jak přistupuje ke svému tělu, jak moc se má, či nemá ráda. Z velké části také ženy nevědí, co přesně od sexu očekávají, jaká je jejich ideální představa. Pokud ji znají, je pro ně těžké ji pojmenovat, uchopit, hovořit o ní otevřeně. Pokud ji znají a umí o ní hovořit otevřeně, nedokáží ji zase přenést do reálného života.  V mnohých ženách se skrývá divoká touha, kterou ale neumějí ze sebe uvolnit a využít ji, přestože ji znatelně cítí. Některé se stále cítí jako nezkušené holčičky a touží být zralými vědomými milenkami. Jiné ženy se nedokáží zbavit návyku u milování přemýšlet. Myšlenky je ruší, berou jim pozornost. Je pro ně těžké dostat se „z hlavy do těla“.

 

Překvapivé souvislosti

Ela byla má klientka, která za mnou přišla s dojmem, že si ve svých 32 letech nedokáže najít a udržet partnera. Ač velmi atraktivní, inteligentní, komunikativní dáma. Při úvodním povídání jsme zjistily, že sex je pro ni pouze fyzická aktivita, při které vůbec nezapojuje srdce. Cítění je vypnuto, vnímá jen fyzický požitek. Často je pro ni sex jen nástrojem pro „upuštění páry“ nebo určitým druhem fyzického relaxu podobného sportu. Její partneři bývají nejčastěji ženatí muži, na které se nemusí vázat (a oni se neváží na ni), se kterými provozuje nenáročný sex. Je disciplinovaná, tvrdá k sobě i k ostatním, zakládá si na svém těle, nikdy nepláče. 

Při vaginálním mapování se Ele vybavovaly nejrůznější vzpomínky, obrazce, slova. Na základě nejčastěji opakovaných výjevů se spustila prudká emoční reakce. Po dvou hodinách mapování se Ele vybavila dávno zapomenutá vzpomínka z dětství, kdy přímo před jejíma očima při hře zemřela její stejně stará kamarádka, kterou měla ráda, jako svou sestru. Vytěsněný zážitek, léty schovávaný a tlumený vynesl na světlo krutou pravdu, kterou si jako šestiletá uložila do svých vzorců. Nikdy nikoho nebudu milovat, aby mi neumřel. 

Bolest, kterou kdysi Ela cítila a zavřela na tisíc západů, aktivovala obranný systém. Ten vystavěl kolem srdce bariéru. A to se již nikdy nikomu naplno neotevřelo. Zjištění, které sahalo až hluboko do minulosti, jí pomohlo pochopit, proč se nedokáže žádnému muži naplno oddat. Proč je její srdce zavřené a místo hlubokého láskyplného milování zažívá jen „nenaplňující sex“. Odtruchlit minulé prožitky, smířit se a pomalu po krůčkách otevřít své srdce druhým lidem a lásce, s přijetím rizika zranění, to je nyní pro Elu cesta k nalezení životního partnera, se kterým bude moci prožívat krásné milování celou svou bytostí.

Komunikace je někdy umění

Simona měla k milování se svým manželem dlouhodobou nechuť. Někdy tato nechuť přerůstala až v odpor. Jinak svého muže velmi milovala, byla s ním šťastná a ve všech ostatních oblastech si výborně rozuměli. Jen to milování…

Při úvodním povídání jsme zjišťovali od kdy, a co se v jejich milostném životě změnilo. Simona vzpomínala na nádherné chvíle seznámení a pak další roky skvělého sexu. V určité době ale nastal zlom. Když ji manžel stimuloval rukou, bylo to pro ni velmi bolestivé. Nejdříve se snažila to vydržet, změnit polohu, uhýbat. Poté se snažila to s ním vykomunikovat. Opakovala mu neustále, že ji jeho dráždění bolí. V zápalu vášně se manžel ale vždy nechal znovu unést a pokaždé to dopadlo stejně. Simona byla naštvaná. Nemohla pochopit, proč něco tak jednoduchého její partner nedokáže pochopit. Copak mluví latinsky? Nestačí říct, že ji to bolí? Zkusila různé formy vysvětlení svým ženským způsobem. Naštvaná křičela, ublížená si stěžovala, nešťastná se litovala. Při sklence vína byla přehnaně pravdomluvná, když manžela obviňovala z neschopnosti. Jejich milostný život byl stále neuspokojivější, až nakonec ustal úplně. Simona se uzavřela a neměla na sex chuť. Jak ji může milovat, když ji neustále způsobuje bolest, i přestože že mu to říká pořád dokola? Vůči manželovi začala být skeptická a sama byla nenaplněná. 

Při vaginálním mapování jsme postupně zjišťovaly kdy a při jakém dotyku, či pohybu, cítí Simona ve vagině bolest. Zjistily jsme, že má velmi citlivý děložní čípek. Při určitém typu tlaku ji dotyk bolel. Ukázala jsem Simoně, jak si ve své vagině najde děložní čípek, jaký je na dotyk a kde je umístěn. Dala jsem jí obrázky anatomie vaginy, aby je ukázala svému manželovi. Ve chvíli, kdy manžel viděl konkrétně, o co přesně se jedná, vyzkoušel si čípek pohmatem sám nalézt (což pro  něj bylo velmi zajímavé a nové) a společně vyzkoušeli, který dotyk a pohyb způsobuje onu bolest a který je naopak příjemný a bezbolestný, bylo po problému. Jak známo, muži a ženy jsou dva různé živočišné druhy. Máme jiné způsoby vnímání, vyjadřování i komunikace. Občas naše ženské „bolí mě něco a nevím přesně co a proč, ale nedělej to“ muži prostě nepobírají, protože nehovoříme jejich jazykem. Dnes již Simona ví, že opakovat jednu větu stále stejným způsobem, není věci nijak prospěšné. Na základě doporučených knih a konzultací uznala, že někdy je lepší podívat se na věc očima toho druhého.

 

Někdy stačí málo

Andrea byla asi padesátiletá tělocvikářka. Přísný krátký sestřih, sportovní postava, analogické myšlení. Přišla za mnou s tím, že chce více rozvinout svou ženskou stránku, aby její manželství bylo zase plné vášně. Cítí se být spíše jako muž. Stále o něčem rozhoduje, všechno vždy zvládá, je příliš racionální. Přála by si uvolnit se a zjemnit. Oddat se milování se svým mužem a ukázat se mu ve své ženské kráse, ztratit hlavu. 

Po cestě z prvního sezení vaginálního mapování mi napsala textovou zprávu. „Koupila jsem si šíleně drahou bundu! Zlatou s kožešinama! Je úplně nepraktická! Nic k ní nemám! Nosím samé praktické sportovní oblečení! Tohle jsem já husa nikdy neudělala?! Ale když ona se mi tak líbila!!!:)“ V průběhu večera přišla ještě druhá SMS ve znění: „Manžel mě pozval na víno a celou cestu ze mě nemůže spustit oči! Pořád se mě ptá, co je na mě nového!:)“

 

Metoda, která mění životy

Příběhy ze sezení vaginálního mapování jsou krásné. Jsou mnohdy tak překvapivé a nečekané. Ženy se při terapii stále více přibližují své ženské podstatě, objevují nádherná bohatství a moudrost svých těl, oživují a zcitlivují své intimní prožívání.

Jejich partnerství se sbírají k novému nádechu, přichází svěžest, čerstvý vzduch. Objevují ty desítky dveří milostného života, do kterých ještě nevstoupily. Zjišťují, že být si vědoma své ženskosti, milovat své tělo a přijímat se jako sexuální bytost, obohacuje nejen je, ale i partnery, přátele a celé okolí.

Neboť, jak říká Mantak Chia ve své knize Multiorgasmická žena: „Žena, která je v kontaktu se svojí touhou, je velmi přitažlivá, protože z ní vyzařuje síla její vášně.“

 

Jana Mašková Zimolová, CSB
Lektorka v oblasti sexuality a intimních vztahů

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)(TD)