-A A +A

Jste zde

Gynekologické záněty

Gynekologické záněty

Gynekologické záněty patří k civilizačním chorobám dnešní ženy. Postihují zejména ženy v reproduktivním věku od 18 do 40 let, trápí však dívky a ženy všech věkových kategorií. Patří k typickým ženským problémům, které gradují především v létě, ale ženy se s nimi musí potýkat celoročně. Gynekologické záněty rodidel a pochvy patří mezi nejčastější ženská onemocnění a výrazně omezují nejen intimní život ženy. Toto postižení nepodléhá povinnému epidemiologickému hlášení, ale jedná se o sexuálně přenosnou infekci, která je nebezpečná a nepříjemná pro oba partnery. Nebezpečí gynekologických zánětů spočívá především v možnosti rozšíření infekce až do močových cest nebo děložního hrdla.

Pokud se však toto onemocnění nepodchytí včas, může mít pro ženu velmi nepříjemné zdravotní důsledky, které v krajním případě mohou vést k poruchám plodnosti a dokonce až k neplodnosti.

Příznaky gynekologických zánětů

K nejčastějším příznakům zánětů patří výtok, svědění, pálení při močení, nepravidelná menstruace, bolesti v podbřišku nebo při pohlavním styku. Při prvních příznacích zánětu by každá žena měla vyhledat gynekologa a poradit se s ním o svém problému a jeho léčbě. 

Příčiny ženských zánětů

Pokud v ženském těle propukne v genitáliích zánětlivé onemocnění, organismus reaguje na narušenou imunitu. Významnou roli hraje v poslední době zejména nadměrné užívání antibiotik, která jsou obsažena v přírodě, v potravinách, v lécích a stále více masově propagované hormonální antikoncepci.

Zánětům navíc velmi přispívají neprodyšné kalhoty, spodní prádlo z umělých vláken, punčochové kalhoty, časté střídání sexuálních partnerů, někdy též nadměrná konzumace sladkostí. Nedoléčený zánět se neustále vrací a jeho pozdější léčba se pak stává zdlouhavou, nejistou a někdy i s následky na celý život. Gynekologické záněty se v žádném případě nevyplatí přehlížet.

Pokud žena již trpí chronickými obtížemi, měla by změnit své stravovací návyky, pitný režim, pohybové aktivity a způsob oblékaní. Někdy však postačí i malá změna hygienických návyků. Gynekologické záněty mají vždy svou konkrétní příčinu nebo reagují na soubor chyb, které žena dělá. laboratorní rozbory a odborná lékařská péče však problémy dokáží odhalit a navedou lékaře na jejich léčení!

Typy gynekologických zánětů

Mykotické záněty - mykózy a kvasinkové infekce

Tímto typem zánětů trpí nejčastěji ženy při užívání hormonálních estrogenních preparátů a v průběhu těhotenství. Méně jsou naopak ohroženy ženy v prepubescentním a klimakterickém věku.

Bakteriální záněty

Bakteriální záněty se projevují zarudnutím sliznice a okolní kůže. Pokožka je zarudlá, zduřelá a citlivá na dotek. Zánět často doprovází lokální zvýšení teploty, úporné svědění a pálení které se nedá nijak ztišit.

Virové záněty

Záněty způsobené viry se projevují špičatými bradavičnatými výrůstky způsobené papilomaviry, tzv. HPV viry. Výrůstky jsou většinou nebolestivé, na omak tvrdé a často je doprovází chronické mykotické obtíže. Přenáší se nejen přímým stykem, ale i pouhým kontaktem s kůží v genitální oblasti. S tímto virem se ve svém životě setká až 80 % sexuálně aktivních žen. Imunitní systém ženy se většinou s nákazou vyrovná, někdy se však infekce na ženu přenese. Ke vzniku rakoviny nedochází při každé infekci, pokud k tomu však dojde, pak se může jednat o dlouhodobý proces trvající řadu let. Během života při větším počtu sexuálních partnerů může dojít k opakovaným infekcím a riziko nákazy, která se rozvine, se tak zvětšuje. Přenášejí ho především muži a u žen je převážnou příčinou rakoviny děložního čípku, která je po karcinomu prsu druhým nejčastějším zhoubným nádorem českých žen.

Záněty způsobené parazity

Gynekologické záněty způsobují také různí paraziti, nejčastěji roztoči, čmelíci, vši a červi. Mezi klasické představitele parazitů, kteří způsobují záněty patří Veš muňka (Phthirius pubis), která se velmi snadno šíří při intimním kontaktu s nakaženou osobou a Svrab (Sarcoptes scabiei), který se šíří fyzickým kontaktem s infikovaným jedincem. Parazitární infekce (etiologie Phtirius pubis, Sarcopter scabiei) se projevují typickými dermatologickými změnami kůže a sliznic se silným prurigem, resp. nálezem parazita při aspekci nemocného. Tito cizopasníci se přenášejí zejména těsným tělesným kontaktem, kontaktem se zamořeným prádlem, kontaktem s ložním prádlem. Nemusí se jednat přímo o aktivitu spojenou s pohlavním stykem, k nákaze parazitární infekcí může dojít přes kteroukoli část těla, nejčastěji však dotekem genitálií. Léčba může být velmi obtížná a dlouhodobá u resistencí parazita anebo u inveterovaných forem v zdravotnických nebo sociálních zařízeních. U parazitární infekce je vždy nutný nekompromisní dohled zdravotníka nad dodržením doporučených epidemiologických opatření.

Prevence a způsoby léčby

U všech typů gynekologických zánětů je vždy potřeba najít jejich příčinu. Jedině znalost příčiny může vést k úspěšné léčbě a vyléčení ženy. Vždy je lepší problémům předcházet, jak řešit jejich následky. Proto je vhodné udržovat a včas obnovovat přirozenou obranyschopnost organismu a vyhýbat se rizikovému chování, zejména v premenstruačním období. Právě tehdy totiž vzniká a graduje velká většina těchto onemocnění. Pokud ženy chtějí problémům předcházet, pak někdy postačí změnit některé z běžných návyků.

Bližší informace naleznete v článku "Opatření při kvasinkové infekci a mykózách".

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje

(AK)(Z)(L)