-A A +A

Jste zde

Syphilis (také příjice nebo lues), česky Syfilis

Syphilis

Volné pokračování článku "Sexuálně přenosné nemoci - pohlavní choroby".

Syphilis (také příjice nebo lues), česky Syfilis, je bakteriální onemocnění, které se v typických případech projevuje tvořením vředů na sliznicích nebo kůži v místě vstupu infekce do organismu. Nemoc postihuje muže i ženy bez rozdílu. Nejčastějším místem příznaků infekce je ústní dutina, červeň rtů, okolí anusu anebo kdekoli na těle v místě kontaktu asi 3 týdny od nakažení. Další vývoj nemoci je závislý především na aktuálním stavu imunitního systému nakaženého člověka.

Syfilis není nová nemoc. V historii lidstva bývala epidemie této nemoci srovnatelná s epidemiemi moru. Setkáte se s ní po celém světě a na tuto nákazu zemřely stovky tisíc lidí.  V průběhu 15. století se rozšířila v Evropě a na počátku její epidemie lidé umírali velmi časně. Největší rozšíření bylo zaznamenáno v období napoleonských válek, proto také byla nazývaná jako francouzská nemoc. Vzhledem k rychlému šíření a vysoké úmrtnosti byla v této době jednou z nejobávanějších nemocí vůbec. Lidé neznali její původ ani způsob šíření a tak pro jedny to byla boží rána, pro druhé následek špatného postavení planet. Původně se usuzovalo, že vzhledem k plošnému šíření nemoci je nemoc přenášena vzduchem. Teprve až se prokázalo, že se jedná o pohlavně přenosné onemocnění, bylo možné s ní začít bojovat. Původcem syfilis je bakterie z kmene spirochet Treponema pallidum, která je blízce příbuzná původci boreliózy - další vážné nemoci kterou přenášejí klíšťata infikovaná bakterií Borrelie burgdorferi.

Nákaza se přenáší pohlavním stykem, ale také z matky na plod, análním nebo orálním stykem a dalšími kontakty, při kterých dochází k výměně tělesných tekutin. Nemoc je poměrně nenápadná a proto se zpočátku snadno přehlédne. Mezi první příznaky onemocnění patří drobné nebolestivé vředy v oblasti pohlavních orgánů. Tyto příznaky jsou nenápadné a snadno se dají zaměnit s jinými chorobami. Nakažený člověk (muž nebo žena) v první fázi nemoci o ní nemusí vědět a zpravidla ho ani nenapadne, že je nakažený. V druhé fázi se už infekce šíří organismem. Zprvu se projevuje nenápadně, často "pouhou" vyrážkou nebo zvětšením mízních uzlin. Ve třetí, nejvážnější fázi nemoci virus napadá i další tělesné orgány. Hlavně však dochází k postižení mozku a srdce, zhoršení ovládání motoriky a k selhávání životních funkcí. Nemoc může skončit smrtí.

Kvůli výrazně zvýšené promiskuitě mladých lidí se výskyt této nemoci v posledních letech neustále zvyšuje.

Tři stádia nemoci syfilis

V prvním stadiu dochází ke vzniku tvrdého nebolestivého vředu v místě kde nákaza do těla vstoupila. Většinou je to genitál, ústa, anální oblast, někdy také ruce nebo kůže na těle. Příznakem může být nebolestivé zduření uzlin podobně jako při nachlazení, případně dochází k postižení vnitřních orgánu. Příznaky však nemusí být nijak výrazné a tak jejich záměna s jinými běžnými zdravotními problémy bývá častým důvodem pozdní návštěvy lékaře. Přibližně po měsíci prvotní příznaky odezní a nemoc přechází do dalšího stadia. Pokud nemoc nebude léčena, určitě přejde do druhého stádia, ve kterém je její léčka již zdlouhavější.

Druhé stádium nemoci je charakterizováno tím, že infekce se již šíří do celého těla, což se projevuje příznaky:

  • na těle se objevuje nesvědivá vyrážka, která postihuje velkou část povrchu těla
  • zvýšená teplota podobně jako u nachlazení
  • nespecifické bolesti hlavy, svalů a kloubů
  • nevolnost v průběhu celého dne
  • snížená chuť jíst

Třetí stádium syfilis, pokud není infekce stále léčena nebo je léčena nedostatečně, je nazýváno chronickým stadiem syfilis. Asi u třetiny nemocných může dojít k přechodu do pozdního stadia nemoci syfilis.

Ve třetím stadiu již dochází k těžkým postižením vnitřních orgánů nakaženého. Lymfatické uzliny jsou zasaženy bakteriemi a přetrvávají v nich. Může dojít ke změnám na srdci a místy se se objevují znetvořující útvary (takzvaná gummata). Nejčastěji jsou patrné na kůži, projevují se však i na vnitřních orgánech a kostech. Nejcharakterističtější a také nejzávažnější je napadení centrální nervové soustavy. Nemocný postupně přestává ovládat dolní končetiny, zakopává, vláčí jednu nohu za druhou, případně dochází k inkontinenci. Pro šíření nemoci muži je požehnáním, že nakažený trpí i impotencí. Pokud nemoc nezpůsobí v této fázi selhání některých vnitřních orgánů s následkem smrti, pak dojde až úplnému ochrnutí dolních končetin. Napadení centrální nervové soustavy se projevuje průběžně ve třetí fázi i změnami nálady, agresivitou, případně depresemi a jinými změnami chování. Třetí stádium většinou končí smrtí.

Rozšíření a léčba syfilis

Syfilis patří mezi rozšířenější sexuálně přenosné nemoci na světě. Přestože jsou v dnešní době k dispozici účinné léky, toto onemocnění nikdy nebylo v populaci úplně eliminováno a je tedy možné se jím nakazit i v současnosti. Nákaza syfilis postihuje ženy i muže ze všech sociálních vrstev. Více než polovina výskytů nákazy je zaznamenávána mezi mladými lidmi ve věku 20 až 30 let. Výskyt onemocnění se již řadu let daří držet alespoň na stejné úrovni. Trend vývoje nákazy syfilisem ukazuje nárůst infekce u mužů při nechráněné homosexuálním styku. Infekce se hematogenní cestou dostává do celého těla. Nakazit se touto bakterií lze pouze od nakaženého člověka, nejčastěji v prvním stadiu jeho nemoci, kdy o svém onemocnění ještě neví a stále žije neomezeným sexuálním životem. Nemoc se přenáší pohlavním stykem a jakýmkoliv sexuálním kontaktem s tělesnými tekutinami nakaženého.

Syfilis je i v dnešní době považována za jednu z nejnebezpečnějších pohlavních chorob. Důvodem obav je i to, že se nemoc snadno přenáší na plod těhotné ženy.

Nákaza syfilis je velkým ohrožením těhotných žen a plodů. Riziko pro vývoj plodu závisí na tom, v jakém stadiu těhotenství se matka nakazí. Neléčená nákaza syfilis v období gravidity může vést ke vzniku vývojových vad, těžkému znetvoření plodu a velmi často i k potratům (což je v tomto případě pro nenarozené dítě vysvobození).

Pokud se nemoc odhalí včas, je velká naděje na úspěšnou efektivní léčbu. Problém je v tom, že nemoc zpočátku nakaženému nezpůsobuje celkem žádné potíže, zvláště ženám. Nemocný většinou neví, jaké příznaky nemoc charakterizují a tak zdravotní problémy které pociťuje často zaměňuje za jiné nemoci. U žen to bývá nejčastěji za poševní kandidózu nebo jiné problémy, které nesouvisí s možnou nákazou pohlavní chorobou. To je ovšem problém, neboť nakažený člověk dále žije sexuálním životem a protože o svém onemocnění neví, nakazí další sexuální partnery, případně manžela nebo manželku. Příznaky infekce mají různé formy sekundárního postižení kůže a vnitřních orgánů případně nejsou dlouho zřetelné. Další vývoj nemoci je především závislý na tom, zda je infekce léčena. Pokud infekce léčena není, nastává různě dlouhé období latence, které může vyústit do třetího stadia se symptomatologií interní, neurologickou, resp. psychiatrickou.

Před objevením moderních léků byla tato a další sexuálně přenosné nemoci obecně neléčitelná. Léčba se omezovala pouze na léčení symptomů nemoci, ne na původce nemoci. První efektivní prostředek léčby byl salvarsan - lék na syfilis. S objevem antibiotik se mnoho sexuálně přenosných nemocí stalo relativně snadno léčitelnými. I díky tomu se v období "sexuální revoluce" rozšířil názor, že syfilis a další sexuálně přenosné choroby již přestaly být vážným medicínským problémem a jsou snadno léčitelné. Není to pravda.  Dodnes se organizují rozsáhlé veřejné kampaně s cílem omezit nárůst počtu nakažených lidí. Přesto se syfilis stále mezi lidmi vyskytuje a dále rozšiřuje. Léčba pomocí antibiotik je u syfilis pro ošetřujícího lékaře první volbou.

Povinnost hlášení infekce

Infekce podléhá povinnému epidemiologickému hlášení. Statisticky je v České republice ročně podchyceno okolo tisíce případů nákazy syfilis.

 

Poznámka

Syphilis, (Syfilis) - lues, příjice, etiologické agens Treponema pallidum)

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje:

(AK)(Z)(L)