-A A +A

Jste zde

Chlamydiové infekce

Chlamydiové infekce

Volné pokračování článku "Sexuálně přenosné nemoci - pohlavní choroby".

Chlamydiové infekce patří mezi nemoci, u kterých je výrazná afinita k cylindrickému epitelu, proto dochází k postižení urogenitálního traktu nebo postižení spojivky. Bakterie je typická svým energetickým parazitismem postižených buněk. Chlamydiové infekce se v novém tisíciletí staly jedním z nejčastějších sexuálně přenosných onemocnění. Způsobují řadu nejrůznějších potíží, které se obtížně správně diagnostikují a většinou spolu zdánlivě ani nesouvisejí. Právě zdánlivě nesouvisející potíže mohou nakonec vést ke stanovení nesprávné diagnozy při vyšetření u lékaře. Postiženému nezpůsobí nákaza žádné nepříjemné příznaky a proto nakažený muž nebo žena nevědomky nákazu dále šíří. V případě promiskuitních jedinců nákazu předají všem svým sexuálním partnerům. Problém je i v tom, že chlamydiová infekce se dá bezpečně diagnostikovat pouze speciálním laboratorním testem, který spočívá v laboratorním vyšetření odebraných stěrů.

Chlamydiové infekce mají průběh

  • akutní
  • chronický
  • asymptomatický

Projevy jsou dysurické obtíže, změny rytmu menstruačního profilu, zánět spojivek. Při progresi chronickou prostatitidou, aspermogenezí, ovariální, resp. tubární sterilitou, obrazem akutní břišní příhody. Epidemiologicky je u těchto infekcí nutné zabránit vzájemnému předávání mezi sexuálním partnery, které mezi nimi infekci udržuje.

Rozšíření infekce

Chlamydiové infekce patří k nejčastější sexuálně přenosné infekci ve světě. Infekce, kterou vyvolávají chlamydie, se stala na konci konce 20 století nejrozšířenější sexuální přenosnou chorobou mezi osobami ve věku od dvaceti do čtyřiceti let. Jedná se o chorobu velice nenápadnou, ovšem ve svých důsledcích velmi nebezpečnou. Nemá výrazné příznaky a odhaduje se, že asi polovina žen více jak dvě třetiny mužů po nákaze nezpozorovali žádné příznaky nemoci. Tomu napomáhá i to, že inkubační doba infekce je 10-20 dnů. U žen se při nákaze projevuje bolest v podbřišku, bolest při pohlavním styku a při močení. Tyto projevy však lehce mohou být přehlédnuty, zaměněny za jiné potíže nebo jim ani často není věnována větší pozornost. Chlamidiové infekce se netýkají jen klasického sexu. Nakazit se je možné i při análním sexu a to jak heterosexuálním, tak i homosexuálním. Při análním sexu se chlamydiová infekce může rozšířit do tlustého střeva, kde vyvolává podobný zánět a komplikace, jako v pohlavních orgánech. S chlamydiovou infekcí však může způsobit i vážné oční komplikace a to v případě, kdy se například kontaktem přes ruku dostane do oka. Následkem této infekce dochází k chlamydiovému zánětu spojivek. Není to častá komplikace, těžko se ale diagnostikuje a hůře se léčí. K chlamydiové infekci oka může dojít také nákazou během porodu od infikované matky - přenosem na novorozence.

Hrozí však i nákaza, která nemá příčinu v žádném sexuálním kontaktu a to nákaza kapénkovou infekcí. Nakažený člověk nákazu může přenést například kýchnutím na jiného člověka. Kapénková infekce pak napadá dýchacích cesty postiženého a způsobuje zánětem hltanu, průdušek nebo zápal plic (pneumonií). Diagnostika je obtížná a většinou se pravý původ zdravotních problémů podaří zjistit až když selže veškerá jiná léčba a lékař nechá provést laboratorní test na chlamydiovou nákazu.

Příznaky infekce chlamidia trachomatis

Příznaky chlamydiové infekce jsou podobné, jen s malými odlišnostmi danými pohlavními rozdíly mužů a žen. Obtíže se obvykle projeví až za delší dobu po nechráněném nebo rizikovém pohlavním styku. Doba, kdy se příznaky nemoci začnou projevovat bývá mezi jedním až třemi týdny.

Příznaky u mužů

  • Čirý nebo zakalený lepivý, někdy hlenohnisavý výtok z močové trubice.
  • Zánět močové trubice
  • Svědění a pálení vyústění močové trubice a na žaludu.
  • Dysurie (problémy s močením), bolest při močení.
  • Bolest a otok varlat.
  • Zánět prostaty (prostatitida).
  • Svědění a pálení při zadržování moči.

Uretritida (zánět močové trubice) nebo urethritis non-gonorrhoica.

Asi 40-50 % uretritid u mužů je vyvolané CTR ( sérotypy D-K). Inkubační doba je 10-20 dnů. První příznaky onemocnění jsou pálení a serózní, jen zřídka nažloutlý, hnisavý výtok různé intenzity. Dále si pacienti stěžují na svědění, pálení a bolestí v močové trubici.

Tyto příznaky jsou obdobné jak u lehké formy gonorey (kapavky). Současný přenos gonorey a chlamydiové infekce způsobuje u 50% infikovaných tzv. postgonoroickou uretritidu. Ta je důsledkem eliminace gonokoků penicilinem, který je neúčinný proti chlamydiím. 4-7 dnů po léčbě gonorey (kapavky) může dojit k chlamydiové uretritidě.

Při pozdní léčbě nebo v případě, že infekce není léčena vůbec, mohou nastat komplikace ve formě epidimitis (zánětu nadvarlat), které se projevuje zduřením varlete, zánětem prostaty anebo proktitidou (zánět konečníku) se zúženími a análními píštělemi.

Příznaky u žen

Chlamidiová infekce u žen vyvolává mnohem více komplikací a zdravotních problémů jak u mužů. Také následky jsou pro ženu většinou horší, jak pro muže. Už jen výčet komplikací a projevů nákazy jednoznačně ukazuje na nezbytnost okamžitého zahájení léčby.

  • Intenzivnější poševní výtok, často zapáchající.
  • Svědění a pálení v pochvě, mykózy.
  • Bolest při močení.
  • Zánět močové trubice.
  • Zánět děložního hrdla.
  • Zánět vejcovodu.
  • Bolesti břicha a podbřišku.
  • Bolestivá menstruace.
  • Krvácení i mimo pravidelnou menstruaci.
  • Zánět jaterního pouzdra
  • Horečky a nevolnosti
  • Bolest při pohlavním styku

Chlamydiové onemocnění genitálu ženy začíná většinou hnisavým zánětem děložního krčku - purulentní cervicitidou s hrozbou vzestupné infekce na vnitřní výstelku dělohy - endometrium, kdy může vzniknout salpingitida (zánět vejcovodu), peritonitida (zánět pobřišnice), následkem kterých může vzniknout trvalá neplodnost či někdy mimoděložní těhotenství (extrauterinní gravidita).

Symptomy chlamydiové cervicitidy (zánětu děložního hrdla)

jsou nespecifické a málo vyjádřené. Jen polovina všech infikovaných si stěžuje na hlenohnisavý výtok, může být krvácení v průběhu cyklu, někdy pálení a svědění při močení. Chlamydiová infekce většinou postihuje endocervix a uretru současně. Pacientky se stěžují jen na nucení na močení, polakisurii a dysurii (uretrální syndrom).

Endometritida

(zánět sliznice děložní), která se charakterizuje výtokem, bolestmi v podbřišku a zádech , poruchami menstruálního cyklu, může být zvýšená teplota atd . K zánětu dochází většinou šířením z jiných části pohlavního ústrojí (zejm. z pochvy) nebo po některých chirurgických výkonech, potratech či porodu. Doprovází ho výtok ,bolesti, poruchy menstruačního cyklu , zvýšená teplota, sexuální obtíže .

Chlamydiová salpingitida (zánět vejcevodů)

Při dalším šíření infekce ascendně může vzniknout i chlamydiová salpingitida (zánět vejcevodů). Jejich postižení je jako při akutní adnexitidě typicky doprovázeno horečkou, pohmatovým nálezem na adnexech, leukocytózou a zvýšenou hodnotou FW (sedimentace). Lehké bolesti v podbřišku s občasnými zvýšenými teplotami a nepatrným palpačním nálezem svědčí spíše o chlamydiové etiologii, než o salpingitidě (zánětu vejcovodu) vyvolané jinými bakteriemi.

Gonoroická salpingitida (kapavka) je často doprovázena infekcí chlamydií. Při akutní salpingitidě jsou v 50% případů v cervixu anebo v uretře chlamydie, ale jen v 20% gonokoky. U partnerů žen s akutní salpingitidou se vyskytují chlamydie v uretře až v 70 % případů.

Infekce plodu při porodu - spojivky, nosohltan

Občas za porodu dochází k přenosu chlamydií na novorozence. Vstupní bránou infekce jsou spojivky očí a nosohltan. 1 až 2 týdny po porodu onemocní asi 40% novorozenců chlamydiovou konjunktivitidou, a asi  u 10% z těchto případů se po 2.týdnech života nebo trochu později  rozvijí novorozenecký zápal plic (pneumonie).

Perihepatitida, Fitzův-Hughův-Curtisův syndrom

Výjimečně může vzniknout perihepatitida , která byla doposud pokládána za typickou pro gonoreu (kapavku), a je stejně často způsobena chlamydemi.

Laparoskopicky se zjišťuje fibrinózní membránu na povrchu jater s nepatrnou zánětlivou reakcí  jaterního parenchymu. Pacientky si stěžují na náhlé silné bolesti pod pravým žeberním obloukem a někdy u pravého ramene, ale často -  bez sympromů. Podobné nálety a následné srůsty je možno nalézt i jinde v peritoneální dutině, zvláště okolo apendixu - červovitého výběžku slepého střeva (periapendicitis). Tyto stavy jsou známé pod názvem Fitzův-Hughův-Curtisův syndrom.

 

Chlamydia pneumoniae (CPN) - klinické projevy, příznaky

CPN je ze všech druhů chlamydií v lidské populaci nejrozšířenější. Během posledních let je zvýšen počet akutních i chronických onemocnění, které dávají do souvislosti s infekcí CPN. Jsou to onemocnění nejen respirační traktu, ale i mimorespirační.

Onemocnění u člověka, způsobených Chlamydia pneumoniae:

  • rhinitis (rýma),
  • sinusitis (zánět paranazálních dutin),
  • otitis media (zánět středního ucha),
  • pharingitis (zánět hltanu),
  • bronchitis (zánět průdušek),
  • pneumoniae (zánět plic, "zápal plic"),
  • astma bronchiale,
  • konjunktivitis (zánět oční spojivky),
  • artritis (reaktivní artritida - zánět kloubu),
  • erythema nodosum,
  • meningoencefalitida atd.

 

Léčba chlamidiových infekcí

Léčbu nemoci není možné zvládnout amatérsky samoléčením. Problémem je vůbec infekci rozpoznat a proto nemocný musí být odborně vyšetřen lékařem a vzorky sekretu vyšetřeny laboratorními testy. Stěry odebírá ošetřující lékař, urolog nebo gynekolog z děložního čípku u žen a z močové trubice u mužů. Stěry se v laboratoři vyšetří speciálním testem na přítomnost chlamidií. 

Po vyloučení lehké formy gonorey (kapavky) a potvrzení chlamidiové nákazy je zahájena léčba infekce. Léky předepisuje a léčbu kontrolu výhradně ošetřující lékař! Léčba u akutních forem většinou bývá úspěšná. U opakovaných infekcí, chronických stádií a perzistujících serologických nálezů je léčba velmi obtížná a zdlouhavá. K léčbě chlamydiové infekce se používají antibiotika. Příznaky nákazy při důsledné léčbě odezní zhruba za stejnou dobu, za jakou se projevily při nechráněném sexu s nákazou. Bývá to většinou jeden až dva týdny, ale samozřejmě za předpokladu dodržení stanovené léčby. Nakažený nemůže ukončit léčbu svévolně ani v případě, že bude mít pocit, že je v pořádku a že už žádné potíže nevnímá. Ženy by se měly připravit na možnost vzniku vaginální mykózy a proto je vhodné v průběhu léčky posilovat imunitu, zdravě jíst a dodržovat proti mykotickou dietu. Definitivní vyléčení chlamydiové infekce mohou potvrdit až laboratorní vyšetření. 

Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti nákazy chlamydiovou infekcí při sexu je pravděpodobné, že nakažen bude i partner nebo partnerka. Stejnou léčbu antibiotiky pod dohledem lékaře tedy musí podstoupit sexuální partner a u promiskuitních lidí i všichni další partneři a partnerky. I oni pak musí projít celou léčbou a závěrečnými laboratorními testy, které úspěšnou léčbu musí potvrdit.

Díky bolestem při sexu touhy na sex u obou pohlaví silně polevují. I tak připomínám, že jakýkoli sexuální kontakt v období léčby není vhodný a další kontakt s nákazou může léčbu jen komplikovat a prodlužovat. Léčba ještě nezajišťuje, že léčený nakažený člověk nemůže nákazu dále šířit. Proto by bylo maximálně nezodpovědné udržovat jakékoli sexuální kontakty až do úplného vyléčení. To platí jak pro muže, tak i pro ženy.

Prevence nákazy chlamydiovou infekcí

Prevence je stejná jako u ostatních sexuálně přenosných infekcí:

  • monogamie
  • partnerská věrnost
  • chráněný sex za použití barierové ochrany kondomu nebo femidonu.

Povinnost hlášení infekce

Infekce nepodléhá povinnému epidemiologickému hlášení.

 

Poznámka:

Varianty nákazy lymphogranulom venereum a trachom se v naších podmínkách nevyskytují.

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje:

(AK)(Z)(L)