-A A +A

Jste zde

Sexuálně přenosné nemoci - pohlavní choroby

Sexuálně přenosné nemoci

Sexuálně přenosné nemoci, též nazývané sexuálně přenosné infekce (lidově pohlavní choroby), jsou nemoci obvykle přenášené mezi partnery nějakou formou sexuální aktivity, nejčastěji při vaginálním sexu, orálním sexu nebo análním sexu. Do roku 1990 se nazývalyvenerické (pohlavní) nemoci. Sexuálně přenosné nemoci se staly celosvětovým zdravotním problémem.

I přes velkou osvětu a se dnes již hovoří o pandemii těchto nemocí, z nichž některé jsou smrtelné. Rozvoj dopravy, dostupnost exotických destinací, dostupnost antikoncepce, sexuální revoluce, sexuální turistika a falešný pocit, že vše se dá vyléčit, výrazně komplikují účinnost opatření proti jejich šíření. Dvě třetiny nakažených pohlavně přenosnou chorobou tvoří lidé mladší pětadvaceti let. Jeden ze čtyř nakažených je teenager.

Nejznámější a nejobávanější pohlavní chorobu je v dnešní době AIDS za kterým stojí virus HIV, který napadá bílé krvinky. AIDS oslabuje přirozenou obranyschopnost lidského těla. Organismus je pak snadněji náchylný k nákaze infekčními a nádorovými onemocněními. Hlavní nebezpečí viru HIV spočívá v jeho odložené průkaznosti. Nakažený člověk (muž i žena) netrpí žádnými zdravotními komplikacemi a po dobu 3 měsíců dokonce nevykazují ani laboratorně prokazatelné změny v těle. Nákaza HIV může být proto průkazně vyloučena až po třech měsících od rizikového sexu!!! U většiny nakažených osob přejde nákaza virem HIV v nemoc AIDS do 10 - 15 let po kontaktu s virem. Nemoc je v dnešní doně nevyléčitelná a smrtelná.

Všichni se obávají HIV a AIDS, ale přitom hepatitida typu B je stokrát nakažlivější než HIV a u dvou třetin nemocných vyústí v chronické onemocnění jater, včetně cirhózy a rakoviny. Ročně se víc než pět milionů lidí nakazí HPV a jeden z pěti lidí má genitální herpes. Tato zarážející čísla statistik nutí k zamyšlení a výrazné změně sexuálního chování jednotlivců i skupin obyvatelstva.

Nejčastější pohlavně přenosnou chorobou jsou v dnešní době je HPV (genitální bradavice)​, kapavka a syfilis (přijice). Opakovaně připomínám, že nejrizikovější smrtelnou nákazou je dnes nákaza virem HIV, která přechází ve smrtelnou nemoc AIDS.

Rozdíl mezi infekcí a nemocí

Infekce znamená, že virus, baktérie nebo parazit – který může způsobit nemoc nebo nevolnost, je přítomný v těle nakažené osoby. Infikovaná osoba nemusí mít nutně příznaky, že virus nebo baktérie působí v jejím těle. Nemusí nutně cítit zdravotní problémy.

Nemoc znamená, že infekce už způsobuje u infikované osoby příznaky nemoci nebo zdravotní problémy. Proto termín sexuálně přenosné infekce označuje infekce způsobené jakýmkoli mikrobem, který je schopen vyvolat sexuálně přenosnou nemoc.

Pohlavní styk není jedinou cestou nákazy

Hlavním rizikem nákazy sexuálně přenosnou nemocí je samozřejmě pohlavní styk. Samozřejmě ne každý. Přenosu se daří především díky vysoké promiskuitě, nepoužívání ochranných pomůcek (zvláště kondomu) se nemoci snadno a nekontrolovatelně šíří. Když to shrneme, pak důvodem pro šíření pohlavních chorob je především nedodržování zásad bezpečného sexu (lépe bezpečnějšího sexu!!!

Zvyšuje se také četnost jiných sexuálních praktik, se kterými se mezi milenci experimentuje. U homosexuální mužské populace (ale i u heterosexuální) je takovým rizikem anální sex, při kterém často dochází k odření a krvácení sliznic.

Sexuálně přenosné nemoci mohou být a také jsou přenášeny jinými cestami. V dnešní době je největší pozornost zaměřena na kontrolu viru HIV, který způsobuje nemoc AIDS.

  • cestou krevní transfuze
  • nákaza krevními produkty
  • infikováním po sdílení injekčních jehel nebo
  • při úrazech píchnutím použité infikované jehly během zdravotní procedury nebo jehly nastražené.
  • zásadním nebezpečím nákazy je půjčování jehel mezi narkomany,
  • nedostatečná nebo žádná desinfekce jehel při tetování
  • u žen je rizikem také porod (u nakažené ženy především pro dítě).

Příznaky nemoci

  • Většinou lidé nevědí, že jsou infikováni sexuálně přenosnou nemocí, poznají to až když se objeví příznaky nemoci.
  • Podle typu sexuálně přenosné infekce osoba může nebo nemusí přenášet infekci, pokud nejsou viditelné nějaké projevy nemoci. Jako příklad si uveďme nákazu virovou infekcí herpes (opar). Nákaza touto sexuálně přenosnou nemocí je méně pravděpodobná v době dokud se příznaky neobjeví, naopak k nejpravděpodobnějšímu rozšíření nákazy oparu dojde až když se objeví puchýře.
  • Neplatí to však vždy. U některých infekcí může nakažený člověk přenášet HIV infekci (sexuálně přenosná infekce) kdykoli, i když se ještě neobjevily příznaky AIDS (sexuálně přenosná nemoc).
  • Sexuálně přenosné nemoci jsou přenášeny z jedné osoby na druhou prakticky všemi formami sexu. Každé sexuální chování při kterém dojde ke kontaktu s druhou osobou nebo s jejími tělesnými tekutinami, musí být považováno za možné riziko přenosu sexuálně přenosné nemoci.
  • Nejčastějšími zdroji infekce jsou bakterie, plísně, prvoci nebo viry.

 

Vždy platí:

  • Možnosti přenosu různých pohlavních nemocí cestou sexuálních aktivit jsou široké.
  • Všechny sexuální aktivity mezi dvěma (nebo více) lidmi musí být vždy považovány za dvousměrnou cestu pro přenos SPN.
  • Každému účastníku v řetězci hrozí "předání" i "převzetí" nemoci. Jedná o oboustranně rizikové chování.
  • Platí však, že není možné nakazit se sexuálně přenosnou nemoc při sexu s osobou, která tuto nemoc nemá.
  • Osoba, která sexuálně přenosnou nemoc má, ji získala při sexuálním kontaktu s někým nakaženým nebo přišla do kontaktu s jeho infikovanými tělesnými tekutinami.
  • Ochranou proti přenosu pohlavních chorob je sexuální abstinence, partnerská věrnost a bezpečný sex.

 

Typy a jejich kauzativní organismy

Všechny nemoci z tohoto seznamu mohou být přenášeny sexuálně. Některé z nemocí na seznamu jsou obvykle přenášeny i jiným způsobem než sexuálně, např. HIV i AIDS jsou též přenášené infikovanými jehlami u narkomanů a kandidóza, i když může být přenesena sexuálně, často se sexuální aktivitou nesouvisí.

Bakteriální

  • Syfilis (Treponema pallidum)
  • Kapavka (Neisseria gonorrhoeae)
  • Chlamydiová infekce (Chlamydia trachomatis)
  • (LGV) (Chlamydia trachomatis - serotypy L1, L2, L3.
  • Měkký vřed (Haemophilus ducreyi)
  • Granuloma inguinale či donovanóza (Klebsiella granulomatis)
  • Negonokokální uretritida (NGU) (Ureaplasma urealyticum nebo Mycoplasma hominis)

Virové

  • Herpes (Herpes simplex virus - HSV)
  • HIV, AIDS
  • Lidský papilomavirus (Human papillomavirus - HPV)
    • Některé kmeny HPV způsobují genitální bradavice. Nebezpečí genitálních bradavic spočívá především v tom, že potíže vyvolávají jen u malé části nakažených. U většiny lidí, kteří kteří nákazu nevědomky šíří, se nemoc může projevit až při oslabení organismu, například při jiné nemoci nebo velké stresové zátěži.
    • Některé kmeny HPV způsobují cervikální dysplazie, které mohou vést k cervikální rakovině
  • Herpes virus - virus slinné žlázy (Cytomegalovirus)
  • Hepatitida
        Hepatitida A je přenášena fekálně-orální cestou, ne sexuálně
        Hepatitida B
        Hepatitida C  pravděpodobně není sexuálně přenosná
        Hepatitida D
        Hepatitida E je přenášena fekálně-orální cestou, ne sexuálně 

Parazitické

  • Veš muňka (Phthirius pubis) - dobře se šíří při intimním kontaktu s nakaženou osobou. (Lidový název nemoci "Filcky")
  • Svrab (Sarcoptes scabiei)  - šíří se fyzickým kontaktem s infikovaným jedincem. K nákaze může dojít přes kteroukoli část těla, nejen dotekem genitálií.

Plísňové (Mykózy a kvasinkové infekce)

  • Kandidóza (Candida albicans) není striktně SPN ale může být přenesena sexuálním kontaktem…vulvitidy, vulvovaginitidy, balanitidy 

Protozoální (z prvoků)

  • Amebóza Entamoeba histolytica)
  • Giardióza (Giardia lamblia)
  • Trichomoniáza (Trichomonas vaginalis)

 

Rizikové skupiny:

  • Pohlavními chorobami jsou nejvíce ohroženi muži i ženy, kteří žijí sami, jsou rozvedení, bez trvalých partnerů a závazků.
  • Nejvíce jsou ohroženi lidé promiskuitní. Nezáleží přitom na tom, kolik mají sexuálních partnerů. Hledání partnerů se velmi snadno může změnit ve střídání sexuálních partnerů.
  • Velmi ohroženou skupinou jsou homosexuální a bisexuální muži, kteří často střídají své mužské sexuální partnery.
  • Velmi početnou a značně rizikovou skupinou jsou narkomani.
  • Zdrojem rozšiřování sexuálně přenosných nemocí bývají prostitutky a prostituti, protože mají mnoho sexuálních partnerů a občas souhlasí s nechráněným sexem.
  • Všichni, kteří mají víc sexuálních partnerů jsou možným zdrojem nákazy jejich blízkého partnera.
  • Protože sexuálně přenosné nemoci jsou přenášeny v jakékoli formě sexuálního vztahu, mohou tak být nakaženi i lidé partnersky věrní.
  • Složitější a o to nebezpečnější je, že nositel nemoci může být asymptomatický - bezpříznakový přenašeč sexuálně přenosných nemocí.
  • Rizikovou skupinou z hlediska popisu práce jsou všichni zdravotníci, hemofilici a terénní pracovníci v oblasti práce s narkomany.
  • Pracovníci záchranné služby - pracují při záchranných akcích s potenciálně nakaženými lidmi.

 

Ochrana proti sexuálně přenosným chorobám

  • Ve všech příručkách o sexu se doporučuje provádět výhradně bezpečný sex.
  • Při uskutečnění rizikového pohlavního styku je ochranou použití kondomu a vyvarování se styku s tělesnými tekutinami partnera.
  • Je prokázáno, že bezpečný sex je nejspolehlivější způsob ochrany proti všem sexuálně přenosným nemocem, léčitelným i neléčitelným.
  • Ani bezpečný sex však není možné považovat za absolutní záruku ochrany proti pohlavním chorobám.
  • Nejlepší ochranou je partnerská věrnost nebo sexuální abstinence. 

 

Historie a léčba

Sexuálně přenosné nemoci jsou známé stovky let. Před objevením moderních léků byly sexuálně přenosné nemoci obecně neléčitelné a léčba byla limitována na léčení symptomů nemoci. První klinika pro sexuální nemoci byla otevřena 31. ledna 1747 v Londýně - (London Dock Hospital).

První efektivní prostředek léčby sexuálně přenosné nemoci byl salvarsan - lék na syfilis. S objevem antibiotik se mnoho sexuálně přenosných nemocí stalo relativně snadno léčitelnými. V 60. a 70. letech 20. století byly vedeny rozsáhlé veřejné kampaně s cílem omezit nárůst počtu nakažených lidí. V období "sexuální revoluce" se pak rozšířil názor, že sexuálně přenosné choroby již přestaly být vážným medicínským problémem a jsou snadno léčitelné.

Na léčbu SPN se začaly specializovat některé venerologické kliniky a této problematice se věnovala zvýšená pozornost. Zjistilo se, že je naprosto nevyhnutelné hlásit výskyt těchto chorob a zahájit sledování sexuálních partnerů infikovaných jednotlivců. Zahájilo se i jejich testování na infekce a následná léčba infikovaných. Díky nekompromisnímu přístupu při léčbě infikovaných i jejích kontaktů se kliniky pro léčbu SPI staly velmi efektivní v potlačování infekcí v populaci.

V 80. letech 20. století se nejprve genitální herpes a pak i AIDS dostaly do obecného povědomí jako sexuálně přenosné nemoci, které moderní medicína nedovede léčit. Zvláště AIDS má asymptomatickou periodu umožňující nemoci rozšířit se na jiné lidi, za kterou následuje symptomatická perioda vedoucí bez léčby k rychlému úmrtí. Když se prokázalo, že AIDS může způsobit globální pandemii (epidemie velkého rozsahu zasahující více kontinentů), vedlo to k veřejným informačním kampaním za bezpečný sex a k vývoji léků a způsobu léčby, která umožnila alespoň částečnou kontrolu AIDS potlačením viru HIV na co nejdelší dobu. Sledování sexuálních partnerů infikovaných jednotlivců je stále důležitý prostředek prevence, protože pomáhá k omezení dalšího nekontrolovaného šíření infekce.

 

Pro zasmání:

Všechny nemoci jsou z nervů. Jen syfilis je z lásky.
 

Mladá dívenka si přišla stěžovat na policii, že ji v parku zbil jakýsi muž.
Ambiciózní policista se rozhodl pro rekonstrukci.
Zašel s dívenkou do parku, aby mu vylíčila, jak se to stalo.
"Tak tady mě chytil za ruku."
Policista udělal totéž.
"Tady mě políbil."
Policista ji políbil.
"Tady mě pomiloval."
Policista provedl totéž.
"A tady mě zmlátil."
"Ale proč, prosím vás?" diví se rameno spravedlnosti.
"Protože jsem mu řekla, že mám syfilis."

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje:

(AK)(Z)(L)